kryl150.jpg

Karel Kryl (*12. 4. 1944, Kroměříž - †3. 3. 1994, Mnichov, pohřben na pražském Břevnově)

básník, publicista, textař, zpěvák

Pocházel z rodiny známého tiskaře. Snad právě proto vyzdobil linoryty knížky svých přátel v edici Poezie mimo domov. Vystudoval bechyňskou keramickou školu.
Stal se novodobým Borovským a jeho odkaz není zdaleka doceněn.

Bibliografie: (jen první vydání)
Kníška Karla Kryla, 1972 (Köln)
(Z pod stolu)Sebrané spisy, 1978 (Toronto)
17 kryptogramů na dívčí jména, 1978 (München)
Slovíčka, 1980 (Toronto)
Z mého života, 1986 (Toronto)
Zbraně pro Erató, 1987 (München)
Amoresky, 1991
Půlkacíř, 1993
Nebýt stádem Hamletů, 1994 (kolektiv)
Krylogie, 1994
Znamení doby, 1996
Básně, 1997
Texty písní, 1997
Karel Kryl s námi, 1999
Krylova zpověď, 2004
Ostrov pokladů, 2005
Pochyby, 2006
Karel Kryl – rozhovory, 2006

https://home.tiscali.cz:8080/cz010955/

Inspirující myšlenky...

Slavnostní oběť – akt vytvářející posvátno – je toho příkladem. Ve své nejvyšší (a také nejčastější) formě je oběť rituálním odsouzením člověka nebo zvířete k smrti. V dávnověku mohlo být i samo usmrcení zvířete předmětem zákazu, čímž by se zdůvodnily vražedné usmiřovací rituály. Dnes je postihováno všeobecným zákazem pouze usmrcení člověka. Právě pomocí této oběti je možné podílet se na zločinu, jenž se takto stává společným zločinem všech účastníků: jde o svaté přijímání.
Georges Bataille, Erotika, opora morálky