brabenec150.jpg  Vráťa Brabenec (*28. 4. 1943, Praha)

Muzikant, zahradník a drvoštěp, farmář a básník, saxofonista a textař legendární undergroundové skupiny Plastic People of the Universe.

Po zahradnické škole v Mělníce studoval pět let evangelickou teologickou fakultu. Farářem se nakonec nestal, ale celý život sázel stromy, bude jich ke stu tisícům. Nedávno hlasitě protestoval proti poražení 80 let starého tisu a černé borovice v Hradešínské ulici ve Vršovicích – sám neutrhne zbytečně ani pampelišku.

Vráťa Brabenec byl zatčen a odsouzen v procesu s Plastic People, po propuštění z vězení byl donucen k emigraci. Žil pak s rodinou v Kanadě. Po patnácti letech se vrátil do Čech, kde se zas věnuje hudbě, zahradám a literatuře. Vydal básnické sbírky NEBEDUDY, VŮL HVĚZDA RANNÍ, VÁŽENÝ PANE K. a prózu KARLÍN – PŘÍSTAV. Album KONEC LÉTA s převážně jeho texty patří k těm nejzajímavějším z konce minulého století.

Vráťa žil rád se spoustou zvířat – od chytrých koní a psů po nejrůznější ptactvo. Nepodceňuje ani slepice – cirkusácky je vycvičil tak, že mu samy nalétávaly do řady na tyč v ruce, sotva se s ní objevil.
V životě potkal dva zázraky – ženu a borovici.

Bibliografie pro děti:


Všude je střed světa - Meander, 2005
Pajasan - Meander, 2016

Inspirující myšlenky...

Obecné školy mají být i v tomto ohledu prvním průkopníkem myšlenky, že kdo dovede trýznit zvířata, že stejně může se zachovat vůči člověku. V této výchově děje se však pravý opak. V obecných, měšťanských i nižších středních školách jsou žáci nabádáni ku zakládání sbírek hmyzu, aniž ve většině případů bylo by poukazováno na ono trápení ubohých brouků a motýlů, kteří zaživa napíchnuti jsouce na špendlík, pozvolna hynou. Viděl jsem již kolikrát v okolí Prahy na výletech, jak tato nadějná mládež chytá vše, co se hýbe a co leze. Od hmyzu přechází se pak k menším zvířatům a mládež dělá si, nikým nevyzvána, pravou sbírku zkomolených myší, žab a ptáků. Po sklizni viděti lze na polích v okolí Prahy sta hochů, kteří vymýšlejí si všemožné zábavy s chycenými myškami. Točí jimi, uvázanými za ocásek na niti, po celou dobu, dokavad osudný los na jinou nepadne. Nechci ani mluviti o anatomických pokusech, ať s myškami, či se žabami; vše to budí jistě v každém myslícím člověku odpor.
Jaroslav Hašek: Odstraňte bolest!