innocenti_150.jpg

Roberto Innocenti (*1940, Bagno a Ripoli)

ilustrátor, designer, výtvarník

Narodil se u Florencie. Pracuje jako ilustrátor a výtvarník jak pro nakladatelé, tak pro reklamní agentury. Často se jeho díla objevují v galeriích.

Ceny a ocenění:
Hans Christian Andersen Award 2008

Výběr z ilustrovaných knih

Alberto Manzi, La luna Nelle Baracche, Salani (Florence, Italy), 1974.
Seymour Reit, All Kinds of Planes (also see below), Golden Press (New York, NY), 1978.
Seymour Reit, All Kinds of Ships (also see below), Golden Press (New York, NY), 1978.
Seymour Reit, All Kinds of Trains (also see below), Golden Press (New York, NY), 1978.
Seymour Reit, Sails, Rails, and Wings, (contains All Kinds of Planes, All Kinds of Ships, and All Kinds of Trains), Golden Press (New York, NY), 1978.
Charles Perrault, Cinderella, Creative Education (Mankato, MN), 1983.
Carlo Collodi, The Adventures of Pinocchio, Knopf (New York, NY), 1988, reprinted, Creative Editions (Mankato, MN), 2004.
Charles Dickens, A Christmas Carol, Creative Editions/Harcourt Brace (Mankato, MN), 1990.
E. T. A. Hoffmann, Nutcracker, Creative Editions/Harcourt Brace (Mankato, MN), 1996.
Charles Perrault, Cinderella, Creative Editions (Mankato, MN), 2000.
L'isola delle figure, Petra (Vincenza, Italy), 2001.
J. Patrick Lewis, The Last Resort, Creative Editions (Mankato, MN), 2002.
Ruth Vander Zee, Erika's Story, Jonathan Cape (London, England), 2004.
Innocenti's illustrated books for children have been translated into several languages, including German, French, Norwegian, Japanese, and Chinese.

innocenti_450_5.jpg

innocenti_450_4.jpg

Inspirující myšlenky...

Co přesně znamená mít dlouhé vlasy, to se různí od kultury ke kultuře. Například standardní délka vlasů, použitelná pro obě pohlaví, může být rozdílná: o ženě s vlasy po bradu se může říkat, že má vlasy krátké, zatímco o muži s toutéž délkou vlasů se může říct, že má vlasy dlouhé. V angličtině se sousloví „dlouhé vlasy“ svým významem tradičně váže zhruba ke komusi, kdo je umělecky založený, estét. V češtině máme naproti tomu nepěkné rčení „dlouhé vlasy – krátký rozum“, což je v podstatě původem latinské rčení Mulieres longam habent cesariem brevem sensum, vztahující se pouze k ženám, jež zavedl do Čech zřejmě až kronikář Kosmas; do té doby, a do příchodu latinizovaného křesťanství, se obě pohlaví pyšnila dlouhými vlasy, na rozdíl od Římanů té doby. Jakožto popisný výraz byly „dlouhé vlasy“ užívány ve starověku pro franský polobarbarský rod Merovejců a v současnosti jím jsou označováni nadšenci pro klasickou hudbu, jakož i hippies (u nás to jsou „hároši“ nebo „máničky“) a estéti.