chaba150

Karel Chaba (*3. 8. 1925, Sedlec-Prčice na Benešovsku - †25. 8. 2009, Praha)

malíř, ilustrátor,

Karel Chaba byl známý jako malíř-samouk, výrazně ovlivněný Zrzavým, Černým, Chagallem. Jeho obrazy Prahy patří k tomu nejvíc inspirujícímu, co bylo na toto téma vytvořeno. Nezapomenutelně zaznamenal na svá plátna křivolaká romantická zákoutí, azátiší zapadlých uliček, plácků i poezii všedního dne s osamělými chodci. Celý život viděl svou Prahu pohledem malého chlapce a to vtisklo jeho obrazům jedinečnou atmosféru.

Vystavoval doma i v zahraničí, jeho díla jsou kromě jiných zastoupena i ve sbírce moderního umění Národní galerie v Praze. Kromě malování Chaba vytvořil například v roce 1993 pro Národní divadlo výpravu k opeře Jakobín od Antonína Dvořáka.

Bibliografie:

Dvořák František: Karel Chaba, 1990
Smetanová Jindřiška: Ustláno na růžích a pod nebesy, 1991
Rút Přemysl: Náměsíčný průvodce Prahou, 1991
Dehner Jan: Antonín Dvořák-Jakobín, 1993
Praha=Prague=Prag, 1995
Bergman Richard: Kandelábry, 1996
Smetanová Jindřiška: Hinter Prager Fenstern, 1997
Janka Otto: Malíř českého Meránu, 2008

chaba1

chaba450_2

Inspirující myšlenky...

Slavnostní oběť – akt vytvářející posvátno – je toho příkladem. Ve své nejvyšší (a také nejčastější) formě je oběť rituálním odsouzením člověka nebo zvířete k smrti. V dávnověku mohlo být i samo usmrcení zvířete předmětem zákazu, čímž by se zdůvodnily vražedné usmiřovací rituály. Dnes je postihováno všeobecným zákazem pouze usmrcení člověka. Právě pomocí této oběti je možné podílet se na zločinu, jenž se takto stává společným zločinem všech účastníků: jde o svaté přijímání.
Georges Bataille, Erotika, opora morálky