Nejen americká levice prosazuje jedině správný názor podle učení neomarxistického Herberta Marcuseho, pro kterého svoboda projevu v západní společnosti vede i k přetrvávání pravicových, prokapitalistických a buržoazních názorů.
Právo na svobodu projevu mají proto jen názory levicové, pokrokové a socialistické, zatímco ostatní mají být umlčeny a jejich představitelům znemožněno veřejně promlouvat. To je vysoce demokratické. ))

Světoznámý americký sociolog Charles Murray (74let) nedokončil přednášku v březnu 2017 na Middlebury College, jedné z nejstarších amerických univerzit, protože ho levicoví studenti překřičeli, ale někteří ho dokonce fyzicky napadli.

Trump proto na jaře 2019 podepsal nařízení, podle kterého univerzity nezískají federální dotace a granty, pokud nebudou na svém území respektovat právo na svobodu projevu.
12 amerických agentur poskytujících univerzitám granty musí do podmínek zapracovat, že pokud univerzity chtějí dolary daňových poplatníků, musejí prosazovat svobodu slova, a neumlčovat lidi s jinými názory.

"To, co nám zde dnes Ursula von der Leyen předvedla, je snaha EU převzít kontrolu nad každým aspektem našeho života. Chce vybudovat centralizovanou nedemokratickou, modernizovanou formu komunismu, ve kterém vše řídí stát a ve kterém se parlamenty národních států stanou přežitkem bez jakéhokoliv významu."
Nigel Farage, Evropský parlament, 16. července 2019.

V srpnu 2011 v rozhovoru pro německý Der Spiegel, vyzvala k vytvoření evropského superstátu: "Mým cílem jsou Spojené státy evropské - na základě modelu federálních států, jako je Švýcarsko, Německo nebo USA".

Ursula von der Leyen představila v Evropském parlamentu svůj ambiciózní, levicový politický program pro řešení otázek týkajících se změny klimatu, daní, migrace a právního státu.
Následuje stručný přehled hlavních návrhů paní von der Leyen na následujících pět let, tak jak jsou uvedeny v jejím 24stránkovém dokumentu nazvaném "Moje agenda pro Evropu". ZDE

Už v roce 1988 bylo v USA zjištěno, že téměř 20 % dětí trpí jednou nebo více porucharni vývojovými, učení nebo chování.
Mezi 12. - 17. rokem trpí některou z nich každý čtvrtý dospívající. Úroveň školních znalostí měřená standardními testy mezi r. 1960 - 1990 klesla.
Pouze jedno ze sedmi dětí má v osmé třídě matematické znalosti tomuto ročníku odpovídající. Polovina sedmnáctiletých Američanů neumí počítat s destinnými čísly, procenty, rozlišovat jednoduché geometrické obrazce.
Koukolík, Fyziologický základ chování člověka ve vazbách na trvale udržitelný vývoj a uchování vztahů člověk - příroda. Praha 1994

Míra schopnosti se učit, chápat, pamatovat si a hledat souvislosti vždy závisí na naší genetické vybavenosti. Ale i naše geny se do jisté míry vyvíjí na základě vnějších podnětů.
Rozvoj naší inteligence vyžaduje mnoho práce, ale vždy si musíme kriticky uvědomovat naše limity a naučit se s nimi co nejkvalitněji žít.
Pokud si někdo například myslí, že když dítě studující humanitní obor, nebude potřebovat matematiku, pak se mýlí.
Matematika pomáhá rozvíjet matematické, logické myšlení, což je protiklad studia, kde je kladený důraz převážně na pamět a drilování dat. Nejde o to umět integrály, jde o rozvoj jiného způsobu myšlení a schopnost hledat souvislosti.
Mimochodem: US armáda po dlouholetých průzkumech došla k závěru, že pokud máte IQ menší jak 83 (asi jeden z 10) nemůže takového člověka vycvičit vůbec k ničemu. Je nepoužitelný v jakémkoliv jiném resortu společnosti. Co s tím nikdo neví, a neví to ani v Evropě.
Kanadský vědec Jordan B. Peterson.

V různých obdobích svého života jsem měl různé literární vzory. Od Ferdy Mravence přes Timura a jeho partu až k Vinnetouovi a Dannymu Smiřickému. Ale literatura je jen literatura a mým skutečným životním vzorem se stal můj tchán, který je už bohužel mrtvý.
A myslím si, že každý by měl hledat vzory spíše mezi svými blízkými, protože každý, ať chceme nebo ne, si neseme otisky jejich osobností. A i v tom vidím obrovský smysl historie, protože jako národ si neseme ve všem, co děláme, otisky našich předků. Těch skutečných, ne těch literárních.
A pokud na své dějiny zapomeneme, pak ztratíme cestu k pochopení dneška a sebe samotných.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik

Huxley v roce 1958 vyslovil zajímavou hypotézu, že budoucnost, které se velmi obává, bude spíše vypadat jako jeho Brave New World, než jako Orwellův 1984.
Myslí si, že budoucí diktátoři nebudou zakládat svůj systém na principu krutého trestání lidí, ale spíše na systematickém manipulování lidí – metodami biologického inženýrství, specifickou výchovou a výukou (Huxleyho hypnopaedia, neboli učení ve spánku, oficiálně zavedená v roce 214 po Fordovi) a pravidelným rozdáváním somy – směrem k žádoucímu chování.
Děsí se proto role moderních propagandistů, manipulátorů a vymývačů mozků.
Děsí se nikdy nekončícího rozptylování lidí prázdnou, mediální zábavou.
Ví, že uniformita, a my jsme ji zažili za totality, vylučuje svobodu jak národní tak individuální, a že horší než lež je zamlčování pravdy a arogantní manipulace s informacemi.
Překrásný nový svět nebo konec civilizace? Světový Aldous Huxley o tom, co nás zničí. Touha po štěstí a rozkoši

V Německu vydali knihu umělkyně a aktivistky Bini Adamczak pod názvem "Komunismus. Malý příběh o tom, jak bude všechno nakonec jinak", zatímco v Česku vyšla kniha pod názvem děsivějším: "Komunismus (nejen) pro děti".
Gró této levicové slátaniny lze shrnout do jedné věty: Komunismus minulosti překáží komunismu budoucnosti. Možná k smíchu, možná k pláči, kam jsem to po tzv. revoluci dospěli.
Jenže my si klademe otázku: A komunismus někde existoval? A kde proboha?
Pokud víme, existoval pouze socialismus a komunistická strana, která v roce 1989 předala moc bez problému jiné partě za slib netrestnosti. Takže cinkání klíčů bylo opravdu jen pro parádu, jak řekl Pithart. (VIDEO)
Podle událostí posledních 15 let to ale vypadá, že ještě než začal skutečný pokus o překonání kapitalismu, opět vítězí autoritářský státní nebo spíš korporátní socialismus, cenzura, udavačství a opatrnictví ve veřejném prostoru.

Už je to 100 let, co ze zákona začaly fungovat veřejné knihovny. V roce 2015 jich bylo 5 354, což je ale o 825 miň než v roce 1995.
22.6. 1919 byl schválen zákon o veřejných knihovnách obecních, který zavedl povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo. Poprvé je také formulován zákonný požadavek na knihovnické vzdělání v ČR.
Na zákon navazovalo Nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, č. 607 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních.
Účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.

Zpěvák Karel Gott poskytl České televizi při příležitosti svých 80. narozenin rozhovor. V něm dojatě poděkoval za přání a pronesl větu: “Ať žije pan prezident!” V přepisu rozhovoru na stránkách České televize však tato věta chybí.
Na videu věta slyšet je, ale je proložena znechuceným výrazem Kubala, aby tak lidem dal najevo, jak se mají cítit.
Je to jen jeden z dalších důkazů sprostého cenzorování České televize a pohrdání českým národem, ale hlavně jediným umělcem, kterého v naší republice zná opravdu každý a ve světě mnozí.
Děkujeme Mistře a přejeme hodně pevného zdraví!
Video ZDE >>