Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Proč se mladí nechtějí pořádně naučit cizí jazyk

Jako učitel němčiny si už léta kladu otázku, proč i nepochybně inteligentní gymnazisté až na vzácné výjimky po rychlých počátečních pokrocích při výuce cizího jazyka narazí na jakousi tajemnou zeď a pak už nejsou schopni dalšího progresu, dělajíce stejné chyby pořád dokola.

Dlouho jsem si myslel, že je za tím skryta jistá nedbalost a neochota žáků při snažení být preciznější, ale nedávno jsem na internetu objevil anglický článek profesora psychologie z University of Houston Artura Hernandeze, který se dlouhodobě zabývá studiem bilingválních lidí, a tento odborník mi pootevřel oči sice trochu provokativní, ale s realitou výborně korespondující teorií, podle níž lidé tak často nezvládají cizí jazyk kvůli podvědomé neschopnosti se mu plně „otevřít“.

Mateřský jazyk je nejen podle Hernandeze velmi těsně spjat s naší identitou a učení se cizímu jazyku tuto primární identitu začne v jistém okamžiku „ohrožovat“, protože ovládnout cizí jazyk de facto znamená tu svou mateřskou identitu výrazně rozšířit druhým (či později i třetím) nástrojem myšlení.

Hernandez říká, že mnozí lidé se v tom bodě podvědomě zaleknout nutnosti „vzdát se svého starého já“ – starého, osvědčeného způsobu myšlení, starých slovosledných či jinak gramatických pravidel, staré, dobře známé slovní zásoby.

Člověk, který chce cizí jazyk skutečně ovládnout, musí „embrace something new“ (s otevřenou náručí přijmout něco nového), a to v dospělém věku není jenom tak.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... vzdělávání, druhý jazyk

You have no rights to post comments