pagnol150

Marcel Pagnol
(*28. 2. 1895, Aubagne - †18. 4. 1974, Paříž)

spisovatel, dramaturg, překladatel

Ve Francii a také v Česku proslul hlavně vzpomínkovou prózou z dětství Jak voní tymián, která je bezesporu dnes už generační knihou. Jeho smysl pro humor a vypravěčský talent řadí tuto knihu k tomu nejlepšímu, co dala Francie světu. Především však byl filmovým libretistou. Například známá je jeho trilogie Marius (1928), Fanny (1931) a César (1932), Napsal i literární předlohy autorů spojených většinou s jihofrancouzským prostředím, jako byli Daudet nebo Giono. Jeho překlady do francouštiny vzbudily také pozornost. Především to byl Hamlet Shakespeara a Bukolik Vergilia. Jan Vladislav přeložil do češtiny jeho Poznámky k smíchu (1948). Pagnol byl také činný jako nevšední literární a divadelní kritik.

Marcel pagnol Websites - https://en.marcel-pagnol.com/

Bibliografie - čeština (výběr)
Živá voda
Jak voní Tymián
Dívenka s tmavýma očima
Poznámky k smíchu

Kompletní dílo
Merchants of Glory (1925, theatre play)
Jazz (1926, theatre play)
Topaze (1930, theatre play)
Marius (1929, theatre play)
Fanny (1932, theatre play)
César (1936, theatre play)
La Gloire de mon père and Le château de ma mère (1957, autobiographies)
Le Temps des secrets (1959, autobiography)
L'Eau des collines (Jean de Florette and Manon des Sources) (1964, novels)
Le Temps des amours (1977, autobiography)
Le Secret du masque de fer (1965, essay)

Inspirující myšlenky...

Šavle a bodáky, jak vy též sám uznáte, nepoužívají se k poctivé práci. Šavlemi a bodáky nedobývám ze země ničeho. Ručnicemi a děly neořu. Šavlemi mohu ale krájet lidi, bodáky párat břicha svých bližních a ručnicemi a děly postřílet doma svého vlastního otce a zastřelit bratry. A tomu všemu říkáte nutnost. Chcete se dovolávat Boha k neobyčejné vraždě. Když se dva honci prasat pobijí, ženete je před soud a odsuzujete pro pár bezvýznamných ran. Sami ale tisíce lidí ženete do války, kde nutíte je zabíjet se navzájem, pro zájmy jednotlivce, který náhle prohlásil, že je uražen. A poněvadž sám nemá tolik odvahy se řezat, prohlašuje to za urážku státu, zbaví rodiny živitelů, navádí tisíce lidí ku žhářství a vy, kteří hlásáte lásku k bližnímu a vraždu pokládáte za smrtelný hřích, asistujete každému zákeřnictví a před bitvami modlíte se, aby to dobře dopadlo. A jak jinak si to slovo dobře představujete, než ve formě 'vraždy'? Ovšem že to jmenujete jinak. Vlastenectvím, statečným činem obhájců vlasti a podobně.
Jaroslav Hašek, Nazarénští