murakami

Haruki Murakami (*12. 1. 1949, Kyoto, Japonsko)

spisovatel, překladatel

Světově proslulý japonský autor Murakami se nesnaží napsat román podle šablony západní společnosti, ale ukazuje západnímu světu způsob japonského myšlení. Jeho příběhy poukazují nezaměnitelným způsobem na tragédii způsobu myšlení jedince uprostřed davu společnosti. Každý jeho titul jako by určoval jiný žánr, všechny však mají zvláštní půvab vyprávění v prolínání dvou různých kultur.

Záliba v hudbě se projevila i v některých názvech jeho knih.

Ocenění:
Shinjin Bungaku Prize, 1974; Junichiro Tanizaki Prize, 1985; Yomiuri Literary Prize, 1996; Cena Franze Kafky, 2006 

Bibliografie česky:

Norské dřevo, Odeon 2002
Na jih od hranic, na západ od slunce, Odeon 2004
Kafka na pobřeží, Odeon 2006
Afterdark, Odeon 2007
Konec světa & Hard-boiled Wonderland, Odeon 2008
Sputnik, má láska, Odeon 2009

O čem mluvím, když mluvím o běhání, 2010

Po otřesech, 2010

Všechny knihy do češtiny přeložil z japonského jazyka Tomáš Jurkovič


Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách