hevier Daniel Hevier (*6. 12. 1955, Bratislava)

Všestranný umělec

Vydal kolem sta knih, poezie, prózy, esejí, básní pro děti, pohádek. Překládá, vytváří autorské antologie pro dospělé i děti. Píše texty písní, divadelní i rozhlasové hry, libreta muzikálů, filmové televizní scénáře, scénáře pro multimediální projekty. Spolupracuje s rozhlasem, televizí, překládá z angličtiny. Příležitostně učí na různých školách, vede kurzy tvořivého psaní. Mít mysl dokořán znamená také mnoho se ptát. Ptát se, objevovat,zjišťovat o světě všechno, co jsme dosud neobjevili. Daniel Hevier má údajně sbírku dvacet tisíc otázek bez odpovědi a tvrdí, že pokládat otázky je umění.
Z knih pro děti a mládež miluje např. Jiménez Juan Ramón: Stříbrák a já (andaluskou elegii, která bohužel nevyšla od šedesátých let)

Přeloženo do češtiny:

Kapsy plné rýmů (J. Žáček), 1982
Začarovaná třešňová alej (J. Černý), 1984
Nevyplazuj jazyk na lva (J. Žáček), 1986
Padá padák z nebe (M. Černík), 1991
Nám se ještě nechce spát (J. Jelenová) 1996
Nám se zase nechce spát (J. Jelenová) 1996
Nositel čarodějného jednorožce (J. Leichtová), 1997
Říše AGORD (J. Brukner), 2001

Inspirující myšlenky...

Zkušenost mě přesvědčila, že zdrojem obdivu a úcty k největším spisovatelům bývá, a to i u lidí, kteří je čtou a píší o nich, jen slepě přijímaný vžitý názor; nevyslovují vlastní soud a nerozpoznali jejich přednosti sami. Víš přece, že nejen ve stoletích špatného a zkaženého úsudku, ale i v dobách zdravé literární střízlivosti většina čtenářů raději obdivuje nápadné a zjevné krásy než krásy jemné a skryté, spíše vzlet než věrohodnost, častěji vnějškovost než podstatu a obvykle spíše průměrnost než nadprůměrnost.
Giacomo Leopardi (1798 − 1837), Parini čili o slávě