dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (*11. 11. 1821, Moskva – †9. 2. 1881, Petrohrad)

spisovatel

Jeden z pilířů světové literatury, který se uznání dožil až na sklonku svého života. Po celý život usiloval o nápravu společnosti. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Ve svých románech a  povídkách se dokázal přesně vcítit do pyschologické povahy svých hrdinů a detailně popsat jejich chování a uvažování.

Romány:
Bílé noci (1848)
Nětočka Nězvanovová (1849)
Deník spisovatele (1873-1878)
Chudí lidé (1846)
Ves Stěpančikovo a její obyvatelé (1858)
Uražení a ponížení (1861)
Zápisky z mrtvého domu (1854-1859)
Zločin a trest (1865-66)
Běsové/Běsi (1872)
Bratři Karamazovi, 1929 (1879-1880)
Idiot 1868)
Dvojník (1867)
Výrostek (1875)

Novely a povídky:
Zápisky z podzemí (1864)
Strýčkův sen / Strýčínkův sen (1858)
Hráč (1866)
Věčný manžel (1870)
Něžná ()
Sen směšného člověka ()
Fantastické povídky ()
Bytná / Gazdiná (1847)
Maličký hrdina (1857)
Pan Procharčin (1846)
Petrohradská kronika - Literární sny ()
Řeč o Puškinovi ()
Setmělé obrazy ()
Zimní poznámky o letních dojmech (1863)

Knihy o Dostojevském:
Ljubov Dostojevská – Dostojevskij, jak jej líčí jeho dcera, Praha 1920
František Kautman – F. M. Dostojevskij, 2004
Michail Bachtin / Dostojevskij umělec, Československý spisovatel 1971

Kompletní Dostojeveského dílo: https://petrsu.ru/~Dostoevsky/Knihy online: https://www.gutenberg.org/browse/authors/d#a314

Inspirující myšlenky...

Censor je tužka, která se stala člověkem, anebo člověk, který se stal tužkou, živou bytostí se stavší škrt přes plody ducha, krokodýl, který číhá na březích proudu idejí a literátům, kteří po něm plují, ukusuje hlavy. Censura je mladší ze dvou hanebných sester, starší se jmenuje Inkvizice. Censura je živé doznání mocných tohoto světa, že dovedou jen šlapat po zhlouplých otrocích... Já jsem úřední osoba, a my od úřadu nemáme rádi, když je člověk smělý.
Johann Nepomuk Nestroy (1801-1862)