dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (*11. 11. 1821, Moskva – †9. 2. 1881, Petrohrad)

spisovatel

Jeden z pilířů světové literatury, který se uznání dožil až na sklonku svého života. Po celý život usiloval o nápravu společnosti. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Ve svých románech a  povídkách se dokázal přesně vcítit do pyschologické povahy svých hrdinů a detailně popsat jejich chování a uvažování.

Romány:
Bílé noci (1848)
Nětočka Nězvanovová (1849)
Deník spisovatele (1873-1878)
Chudí lidé (1846)
Ves Stěpančikovo a její obyvatelé (1858)
Uražení a ponížení (1861)
Zápisky z mrtvého domu (1854-1859)
Zločin a trest (1865-66)
Běsové/Běsi (1872)
Bratři Karamazovi, 1929 (1879-1880)
Idiot 1868)
Dvojník (1867)
Výrostek (1875)

Novely a povídky:
Zápisky z podzemí (1864)
Strýčkův sen / Strýčínkův sen (1858)
Hráč (1866)
Věčný manžel (1870)
Něžná ()
Sen směšného člověka ()
Fantastické povídky ()
Bytná / Gazdiná (1847)
Maličký hrdina (1857)
Pan Procharčin (1846)
Petrohradská kronika - Literární sny ()
Řeč o Puškinovi ()
Setmělé obrazy ()
Zimní poznámky o letních dojmech (1863)

Knihy o Dostojevském:
Ljubov Dostojevská – Dostojevskij, jak jej líčí jeho dcera, Praha 1920
František Kautman – F. M. Dostojevskij, 2004
Michail Bachtin / Dostojevskij umělec, Československý spisovatel 1971

Kompletní Dostojeveského dílo: http://petrsu.ru/~Dostoevsky/Knihy online: http://www.gutenberg.org/browse/authors/d#a314


Myšlenky z knih

To je naprostá pravda, pomyslel si. Mezi cudností a politickou ortodoxií je přímá a těsná spojitost. Jak jinak se dá udržet ve správné poloze strach, nenávist a šílená lehkověrnost, které Strana potřebuje u svých členů, než tím, že se potlačí nějaký mocný pud a použije se ho jako hnací síly? Sexuální pud je pro Stranu nebezpečný, a tak ho Strana obrátila ve svůj prospěch. Stejný trik provedla s rodičovským instinktem. Rodina se totiž nedá zrušit a oni vlastně lidi povzbuzují, aby měli své děti rádi skoro starodávným způsobem. Na druhé straně jsou však děti systematicky popuzovány proti rodičům a vedeny k tomu, aby je špehovaly a podávaly zprávy o jejich úchylkách. Rodina se tak vlastně stala jakousi prodlouženou rukou Ideopolicie. Nástrojem, jehož prostřednictvím je člověk ve dne v noci obklopen informátory, kteří ho důvěrně znají...
Orwell, 1984