dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (*11. 11. 1821, Moskva – †9. 2. 1881, Petrohrad)

spisovatel

Jeden z pilířů světové literatury, který se uznání dožil až na sklonku svého života. Po celý život usiloval o nápravu společnosti. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Ve svých románech a  povídkách se dokázal přesně vcítit do pyschologické povahy svých hrdinů a detailně popsat jejich chování a uvažování.

Romány:
Bílé noci (1848)
Nětočka Nězvanovová (1849)
Deník spisovatele (1873-1878)
Chudí lidé (1846)
Ves Stěpančikovo a její obyvatelé (1858)
Uražení a ponížení (1861)
Zápisky z mrtvého domu (1854-1859)
Zločin a trest (1865-66)
Běsové/Běsi (1872)
Bratři Karamazovi, 1929 (1879-1880)
Idiot 1868)
Dvojník (1867)
Výrostek (1875)

Novely a povídky:
Zápisky z podzemí (1864)
Strýčkův sen / Strýčínkův sen (1858)
Hráč (1866)
Věčný manžel (1870)
Něžná ()
Sen směšného člověka ()
Fantastické povídky ()
Bytná / Gazdiná (1847)
Maličký hrdina (1857)
Pan Procharčin (1846)
Petrohradská kronika - Literární sny ()
Řeč o Puškinovi ()
Setmělé obrazy ()
Zimní poznámky o letních dojmech (1863)

Knihy o Dostojevském:
Ljubov Dostojevská – Dostojevskij, jak jej líčí jeho dcera, Praha 1920
František Kautman – F. M. Dostojevskij, 2004
Michail Bachtin / Dostojevskij umělec, Československý spisovatel 1971

Kompletní Dostojeveského dílo: https://petrsu.ru/~Dostoevsky/Knihy online: https://www.gutenberg.org/browse/authors/d#a314


Inspirující myšlenky...

Ti, kdož chtějí mít jen co největší počet přívrženců a potřebují tudíž mnoho lidí, podobají se bláznovi, který má velkou nádobu a v ní málo vína. A tak ji naplní až po okraj vodou, aby měl vína více. Ale tím nezíská víc vína, nýbrž si jen zkazí to dobré, které v nádobě měl. Nikdy nebudete moci tvrdit, že ti, kteří byli k nějakému vyznání donuceni, je také ze srdce vyznávají. Kdyby jim byla ponechána svoboda, řekli by: Věřím ze srdce, že jste nespravedliví tyrani a že je bezcenné to, k čemu jste mě donutili. Špatné víno se nestane lepším, když lidi přimějeme, aby je pili.
Stefan Zweig: Castelliův zápas s Kalvínem