cousteau_150


Jacques-Yves Cousteau (*11. 6. 1910 v St. André de Cubzac - †25. 6. 1997, Paris)

světoznámý publicista, spisovatel, filmař, ochránce moří a oceánů

1930 vstoupil do Francouzské námořní akademie
1933 se stal důstojníkem ve Francouzském námořnictvu
1943 si dal společně s Emilem Gagnanem patentovat akvalung
1945 založil Skupinu pro podmořské výzkumy
1950 koupil na Maltě loď Calypso
1957 se stal ředitelem Oceánografického institutu v Monacu
1974 založil Cousteau Society, nadaci na ochranu oceánů a životního prostředí
1988 dostal Zlatou medaili National Geographic Society
1989 se stal členem Francouzské akademie
1992 promluvil k lidem v OSN na konferenci o životním prostředí
1992 byl jmenován předsedou Výboru pro práva budoucích generací
1996 se potopila Calypso v singapurském přístavu
1997 Coustaeu umírá v Paříži

Byl autorem nebo spoluautorem více než 100 knih a publikací. Natočil 115 filmů, za některé dostal významná ocenění: Svět ticha (1957) - Zlatá palma v Cannes, Oscar za nejlepší dokument, Zlatá ryba (1959) - Oscar za nejlepší dokument, Svět bez slunce (1965) - Oscar za nejlepší dokument, mnoho cen Emmy

Knihy biografie o autorovi:
Jacques-Yves Cousteau - V oceánu života - Yves Paccalet
Můj otec velitel - Jean-Michel Cousteau
Člověk, orchidej a chobotnice - Jacques Cousteau; Susan Schiefelbe

under construction

Inspirující myšlenky...

My lidé jsme hrozná zvířata. Znáte tu hloupou píseň Barbry Streisand „People who need people are the luckiest people in the world “. Zřejmě jsou myšleny kanibaly. Hrozná zvířata jsme my lidi a velmi zvláštní k tomu. Všechna ostatní zvířata se napadají a zabíjejí pro přežití. Jenom my to děláme kvůli potěšení. Tady já mám problém s darvinismem. Pokud evoluce a přirozený výběr mají jako cíl přežití, proč se nestáváme s lety moudřejší, ale jsme čím dál víc a víc nebezpeční?
Kurt Vonnegut