zahradnicek jan

Jan Zahradníček (*17. 1. 1905, Mastník u Třebíče - †7. 10. 1960, Uhřínov)

překladatel, básník, spisovatel

Studoval na gymnáziu v Třebíči a filozofické fakultě v Praze; působil jako nakladatelský lektor, redaktor revue Akord. V r. 1951 byl zatčen a v procesu odsouzen na 13 let vězení. Zemřel několik měsíců po podmínečném propuštění v r. 1960 na následky žalářování. Posmrtně byl soudně rehabilitován.
Zahradníček je autorem četných básnických i prozaických překladů (Hölderlin, Rilke, George, Billinger, Norwid, T. Mann, Dörfler aj.).
Z rozsáhlé esejistiky vyšel knižně svazek Oslice Balámova (1940).

Dílo:
Pokušení smrti (1930)
Návrat (1931)
Jeřáby (1933
Žíznivé léto (1935)
Pozdravení slunci (1937)
Korouhve (1940)
Pod bičem milostným (1944)
Svatý Václav (1946)
Stará země (1946),
La Saletta (1947)
Znamení moci (1950)
Rouška Veroničina (1949)

Verše z vězení Dům strach a Čtyři léta.


Myšlenky z knih

Mohli byste předpokládat, že lidmi určenými k vykonávání té řezničiny se opovrhuje! Ne. Zahrnují se poctami! Oblékají se do látek zářivých barev a zdobí se zlatem; na hlavě nosí chocholy z peří, na prsou ozdoby; a udělují jim vyznamenání, odměny a tituly všeho druhu. Jsou hrdí, vážení, ženy je milují, dav je oslavuje jen proto, že jejich posláním je prolévat lidskou krev! Nosí po ulicích své smrtící nástroje a chodci v občanských tmavých šatech se na ně závistivě dívají. Poněvadž zabíjet, to je zákon, který příroda uložila do srdcí lidí! Nic není tak krásné a úctyhodné jako zabíjení!
Guy de Maupassant, Šílenec