zabrana_jan

 

 

 

 

 

 

Jan Zábrana (*4. 6. 1931 Herálec – †3. 9. 1984 Praha)

básník, překladatel, prozaik

Od roku 1954 se věnoval literární práci jako překladatel z povolání. Zaměřil se zejména na ruskou, anglickou a americkou prózu a poezii. V 50. letech psal také hrabalovsky laděné prózy a spolu s Josefem Škvoreckým několik detektivek. První báseň publikuje v roce 1957a první sbírku vydáva v roce 1965 (Utkvělé černé ikony). V roce 1969 je vydána jeho poslední báseň za jeho života. Během normalizace nemohl vydávat vlastní tvorbu, ale pouze překládat. V dalších letech upadá čím dál častěji do těžších depresí. V roce 1976 onemocněl diabetem a v roce 1984 umírá na rakovinu.

Link: www.janzabrana.cz

Básnické sbírky:
Utkvělé černé ikony (Mladá fronta, 1965, 2., upravené vydání in Básně 1993)
Stránky z deníku (Čs. spisovatel, 1968, 2.,upravené a rozšířené vydání in Básně 1993,
3., upravené a rozšířené vydání BBart, 2001)
Lynč (Mladá fronta, 1968, 2., upravené vydání pod názvem Samosoud in Básně 1993)
Jistota nejhoršího (Čs. spisovatel, 1991)
Zeď vzpomínek (Atlantis, 1992)
Básně (Torst a Mladá fronta, 1993)

Deníky:
Celý život (1,2) (Torst, 1992, 2. vydání Torst 2001)

Eseje a úvahy:
Potkat básníka (Odeon, 1989)

Povídky:
Sedm povídek (Atlantis, 1993)

Společně s Josefem Škvoreckým:
Vražda pro štěstí (Mladá fronta, 1962)
Vražda se zárukou (Mladá fronta, 1964)
Táňa a dva pistolníci (Svět sovětů, 1965)
Vražda v zastoupení (Mladá Fronta, 1967)

Uspořádal:
Pátá roční doba (Mladá fronta, 1959)
Obeznámeni s nocí (Čs. Spisovatel, 1965)
Jak se dělá báseň (Čs. spisovatel, 1970, 2. vydání Mladá fronta 1999)
Lupiči mrtvol (Orbis, 1970)
Jiří Víška: Klíč k pokladu (Mladá fronta, 1976)
Horoskop orloje (Odeon, 1987, k vydání připravil Antonín Přidal)

Řídil:
Sir A. C. Doyle: Příběhy Sherlocka Holmese (Mladá fronta)
Spisy Grahama Greena (Odeon)

Z překladů poezie:
G. Corso: Mokré moře
L. Ferlinghetti: Lunapark v hlavě, Startuji ze San Franciska, Čtu báseň, která nekončí
A. Ginsberg: Kvílení
S. Jesenin: Oheň jeřabin, Ryšavý měsíc
O. Mandelštam: Ruská Tristia
K. Patchen: Když jsme tu byli spolu
S. Plathová: Ariel
W. Stevens: Muž s modrou kytarou

Z překladů prózy:
Isaac Babel: Rudá jízda, Povídky
Ivan Bunin: Pozdní hodina
Joseph Conrad: Srdce temnoty
Marina Cvetajevová: Básník a čas
Boris Pasternak: Doktor Živago
Boris Pilňak: Nezhašený měsíc
Andrej Platonov: Zrození mistra
Alexandr Solženicyn: Souostroví GULAG (podíl na překladu)


Inspirující myšlenky...

My lidé jsme hrozná zvířata. Znáte tu hloupou píseň Barbry Streisand „People who need people are the luckiest people in the world “. Zřejmě jsou myšleny kanibaly. Hrozná zvířata jsme my lidi a velmi zvláštní k tomu. Všechna ostatní zvířata se napadají a zabíjejí pro přežití. Jenom my to děláme kvůli potěšení. Tady já mám problém s darvinismem. Pokud evoluce a přirozený výběr mají jako cíl přežití, proč se nestáváme s lety moudřejší, ale jsme čím dál víc a víc nebezpeční?
Kurt Vonnegut