weiss_150.jpg

Jiří Weiss (*29. 3. 1913, Praha - †11. 4. 2004, Santa Monica, USA)

režisér, dokumentarista, spisovatel

Narodil se v rodině pražského továrníka, ale s rodinou se rozešel, protože se chtěl věnovat filmu. Škoda, že je tak málo uváděn film Marta a já, poslední film tohoto vynikajícího režiséra. Velmi dobře totiž mapuje jeho dětství a mládí, historicky končí na konci druhé světové války. Po Mnichově byl pro svůj židovský původ z Barrandova propuštěn, válku strávil v Anglii, po návratu chvíli věřil, jako mnoho jiných, že v novém státě bude možné volně tvořit. V roce 1968 se velmi těžce rozhodl pro emigraci, ve které zůstal do konce života. Slovy básníka „s na smrt odhodlanou upřímností“ se přiznal na besedách, které po roce 1989 opět doma podnikal, ke všem životním chybám a neodmítal odpovědnost. Nechtěl tím jiným nic předhazovat, ale bylo to jeho memento dalším generacím.
Především se zasloužil o film jak dokumentární, tak ale nejvíce hraný. Získal mnohá ocenění doma i v zahraničí, a zájemci o film si informace najdou ve filmových sekcích.

Měl však rovněž talent literární, začínal v reklamě u K. M. Walló a už v roce 1936 obdržel literární cenu nakladatelství Melantrich za knížku určenou dětem. Ovšem i jeho literární práce pro dospělé, především povídky jsou vlastně nerealizované scénáře, bohužel ne všechny vyšly knižně. Možná se v budoucnu některý nakladatel tohoto edičního úkolu ujme a možná se dočkají i filmového zpracování.

Bibliografie:

O věrné Hadimršce a co se kolem ní sběhlo, 1935
Návrat, 1945
The Lost Government or Do You Really Like It? 1945
Fantom Štičí ulice (s Vladimírem Tůmou), 1976
Babička čaruje (spolu s Vladimírem Tůmou a Jaroslavem Žákem), 1946
Jejich starosti, Zátopkovy nohy a Rotschildovy peníze, 1966
Bilý Mercedes, 1995

a řada nevydaných povídek



Inspirující myšlenky...

Pokud se mi podaří najít souvislost mezi cigaretou a zpochybnění mužské moci, řekl Bernays, pak začnou ženy kouřit, protože budou mít své vlastní penisy. A na velikonoce pak prošel New Yorkem průvod sufražetek, které v průvodu demonstrativně kouřily tzv. "pochodeň svobody". Samozřejmě stádo novinářů, které dopředu Bernays informoval, na to skočilo a událost se rozletěla po celém světě. Jak jednoduše se dá změnit chování lidí.
Století sobectví (The Century of Self) o práci Edwarda Bernayse