vokurkova150.jpg

Alexandra Vokurková (*20. 10. 1966, Praha) 

spisovatelka

Vystudovala obor molekulární biologie a genetika na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze absolvovala kurzy tvůrčího psaní pod vedením Daniely Fischerové.

Na internetu (např. v časopise Dobrá adresa) publikuje své pohádky a povídky. Pro Český rozhlas zdramatizovala povídku Katherine Mansfieldové „Dcerunky nebožtíka pana plukovníka“.
Je spoluautorkou výkladového slovníku lékařských pojmů a v letošním roce začala spolupracovat na tvorbě seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Společně s manželem, dvěma dcerami a štěnětem hovawarta žije v Brandýse nad Labem. K obyvatelům velké zahrady kolem domu Vokurkových patří také hlučný ježek (Erinaceus concolor), několik ropuch zelených (Bufo viridis) a strašná spousta slimáků (odporných, co všechno sežerou). V hnízdě v jejich garáži vyseděli úspěšně již několikrát své potomstvo rehkové domácí (Phoenicurus ochruros).

Bibliografie:

O čertíčkovi - Meander 2007

Myšlenky z knih

Teď nemám v úmyslu říci, že mýlit se je to samé jako být kreativní. Víme, že když nejste připraveni se mýlit, nikdy nepřijdete s ničím originálním. A v době, když děti dospívají, většina z nich tuto schopnost ztratila. Jsou vyděšeni možností vlastního omylu a takto to chodí ve firmách, stigmatizujeme chyby. A my dnes provozujeme národní vzdělávací systémy, kde to nejhorší, co můžete udělat, je chyba. Výsledkem je, že odnaučíme lidi jejich kreativitě. Picasso jednou řekl, že všechny děti se rodí jako umělci. Problém je zůstat umělcem během dospívání. Hluboce věřím tomu, že nedospíváme do kreativity, my ji dospíváním ztrácíme, nebo spíše, jsme jí odnaučeni.
Ken Robinson