vodicka stanislav

Stanislav Vodička
(*15.3. 1910, Rožďalovice – †26.11. 1982, Valašské Meziříčí)

knihař, tiskař, básník

Básník žil většinu života v Tasově. Vyučil se knihařem, pracoval nejdříve v Praze a od roku 1934 v Tasově. Tam se spřátelil s básníkem Demlem. Dílnu měl nejdříve u básníkova bratra, poštmistra Antonína Demla, od r. 1946 v lihovaru. Od r. 1951 byl knihařem i dělníkem v Kablu Velké Meziříčí, kde působil do r. 1970. V roce 1961 se do V. Meziříčí přestěhoval.

Verše publikoval Vodička už v Lidových novinách. Dlouhá léta byl lidovým vypravěčem jako „stréček Vodička“ v souboru Vysočina, jenž v letech 1954-1960 vedl. Byl oceněn za uměleckou vazbu (trienále v Brně 1982) i za literární tvorbu.

Knihy
Tam, kde usínají motýlové (1979) cena Vyšehradu za nejlepší původní prózu
Planina ticha (1983)
Komáří pěšinkou (1984)
Jepičí okamžiky (1990)
Básník Jakub Deml v Tasově (1991)

https://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=896

Inspirující myšlenky...

Toto bych chtěl pro své děti, kdyby byly ještě malé. Chtěl bych, aby vyrostly s pocitem, že jsou vládci svých životů. Chtěl bych, aby byly šťastné, ale také aby se staraly o štěstí druhých. Chtěl bych, aby byly emocionálně odolné, aby mohly odrážet nevyhnutelný stres a zklamání, které život občas přinese. Chtěl bych, aby měly důvěru ve svou schopnost učit se po celý život a přizpůsobit se světu, který se rok od roku mění stále rychleji. Chtěl bych, aby měly cíle, po kterých opravdu touží. Chtěl bych, aby byly schopné kriticky přemýšlet a činit racionální rozhodnutí, která jim pomohou dosáhnout jejich cílů. Chtěl bych, aby měly morální hodnoty, které pomáhají dávat smysl a strukturu jejich životům, a doufám, že to budou lidské hodnoty - hodnoty, které mají co do činění s lidskými právy a povinnostmi, a ne s pošlapáním těchto práv.
Peter Gray