trefulka150.jpg

Jan Trefulka (*15. 5. 1929, Královo Pole – †22. 11. 2012, Brno)

Spisovatel, publicista

Z vysokých škol dvakrát z politických důvodů vyloučen, patřil mezi tzv. zakázané autory

Ocenění:
V roce 1983 Cena Egona Hostovského (román Veliká stavba)
V roce 1999 Cena města Brna
V roce 2002 cena Zlatá stuha za prózu pro mládež V bludišti šlehačkových slonů

Bibliografie:
Almanach mladé literatury, 1957
Stránky z deníku, 1960
Pršelo jim štěstí, 1962
Třiatřicet stříbrných křepelek, 1963
Výmysly, 1965
Nálezy pana Minusa, 1966
Tajemství tajemníka Růdamora, 1969
Veliká stavba, 1973 (v zahraničí)
O bláznech jen dobré, 1973 (v zahraničí)
Zločin pozdvižení, 1978 (v zahraničí)
Vraždy bez rukavic, 1982 (v zahraničí) 
Svedený a opuštěný, 1983 (v zahraničí)
Vraždy bez rukavic, 1992
Mohelenská step, 1998
Bláznova čítanka, 1998
Květy moravského krasu, 2000
V bludišti šlehačkových slonů, 2001 /Zlatá stuha/
Skřipce na ptáčky, 2004

Inspirující myšlenky...

Podle starých pramenů severské mytologie je strom Yggdrasil osou světa, stromem života a osudu. Spojuje nebe, zemi i podzemní svět. Je jediným stromem v ráji, seděl pod ním Adam. On sám sebe nevnímal, aniž se od okolí rozeznával. Seděl v dokonalé harmonii pod Yggdrasilem. Ráj nebyl veliký. Snad jako naše zahrada? Byl však dokonalý. Vzkvétaly v něm všechny tvary jen jedenkrát a proto byly dokonalé. Vše bylo nehybné. Ráj nevznikl, prostě byl tu. Každá věc byla tím, čím se jevila. Pod Yggdrasilem seděl Adam. Vše tu bylo jen pro něj. V okamžiku, kdy jím to proniklo jako blesk, učinil posunek. Uchopil větev, ať se zlomí – a vědět.
Bohumila Grögerová, Můj labyrint