reynek bihuslav portret sbirky basni

Bohuslav Reynek (31. 5. 1892, Petrkov – 28.9. 1971, Petrkov)

básník, překladatel, grafik

Autodidakt, všestraný umělec jehož dílo začalo být známé až po jeho smrti. Překládal z francouzského a německého jazyka díla básníků (G. Bernanos, L. Bloy, J. Giono, F. Jammes, J. de La Fontaine, P. Verlaine aj.) i německých expresionistů. Od konce čtyřicátých let se soustředil na překlady básnických sbírek své ženy Suzanne Renaudové.
Během studia na jihlavské reálce se začal věnovat kresbě a malbě. Později vytvořil více než šest set grafických listů technikou suché jehly nebo leptu, které dominují jeho tvrobě.
Více: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Reynek

Sbírky básní:
Žízně – sbírka básní, 1921
Rybí šupiny – sbírka básní v próze, 1922
Smutek země – sbírka básní 1924
Had na sněhu – sbírka básní v próze, 1924
Rty a zuby – sbírka básní, 1925
Setba samot – sbírka básní, 1936
Pieta – sbírka básní, 1940
Podzimní motýli – sbírka básní, 1946
Mráz v okně – sbírka básní, 1969
Sníh na zápraží – sbírka básní, 1969
Odlet vlaštovek – posmrtně vydaná sbírka básní (psáno 1969–71), prvně vyšla v exilu v Mnichově roku 1978

reynek 1

reynek 2

reynek 3


Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách