rencin150.jpg

Pavel Renčín (*8. 6. 1977, Praha)

Pavel Renčín se narodil v Praze. Vystudoval ekonomii na ČZU a od konce vysoké školy pracuje v médiích.
Publikovat začal roku 1999, kdy se zúčastnil soutěže fantastických povídek O železnou rukavici lorda Trollslayera, ve které skončil na druhém místě. Povídka Stvořitel vyšla v knižním sborníku Drakobijci a nastavila tak nový směr autorovi tvorby. V následujících letech se Renčín nadále účastnil literárních soutěží a medaile stříbrné nahradily zlaté. Na poli fantastické literatury si vydobyl jméno člověka, který bourá klišé a servíruje originální příběhy napříč obvyklými žánry. V roce 1999 byl pasován na Rytíře fantasy.

V roce 2004 vyšla Renčínova románová prvotina Nepohádka. Někteří tento příběh zařazovali do literatury pro mládež, současně si ale kniha našla i starší čtenáře. V Nepohádce se prolíná realita a fikce, současnost a pohádka. Podle čtenářů i recenzí přinesla na naši fantastickou scénu svěží vzduch, třebaže po stránce formy byla znát autorova menší zkušenost s rozsáhlejším celkem.
V listopadu 2007 vyšel u Knižního klubu druhý Renčínův román Jméno korábu. Jedná se o příběh na hraně magického realismu a pohádky, který vypráví poetický příběh o naději, přátelství, dobrodružství a hledání vlastního osudu.

V současnosti se Renčín řadí k  profesionálům české fantastické literatury. Jeho povídky vychází v tematických sbornících a časopisech. Další román – první díl trilogie městské fantasy je před dokončením.

Bibliografie
Romány
2010 - Labyrint (Argo)
2009 - Městské války, Runový meč (Argo)
2008 - Beton, kosti a sny (Argo)
2008 - Městské války. Zlatý kříž (Argo)
2007 - Jméno korábu (nakladatelství Euromedia)
2004 - Nepohádka (nakladatelství Straky na vrbě)

Povídky

2007/11 – Ukolébavka pro město krys (sborník povídek městské fantasy Pod kočičími hlavami)
2007/03 – Jen tančí, nemluví, nespí (časopis Pevnost 03/2007)
2005/11 – Tři páry papuček (sborník povídek Drakobijci VII)
2005/09 – Na křídlech zlatých draků (sborník povídek Kostky jsou vrženy)
2003/11 – Čarodějův dům (sborník povídek Drakobijci V)
2003/04 – Valeriino přání (sborník povídek erotické sfaf Klášter Slasti)
2002/11 – Volání albatrosa (sborník povídek Drakobijci IV)
2002/08 – Loutkové divadlo (antologie Kočas 2002)
2001/10 – Zaslíbený věk trollí (sborník pov. Zaslíbený věk trollí, čas. Pevnost 08/2003)
2001/09 – Dračí hvězda (sborník povídek Drakobijci III, časopis Pevnost 03/2004)
2001/07 – Vzpomínky delfína (antologie Kočas 2001)
2001/07 – Skokani (antologie Kočas 2001)
2001/05 – Srdce z ledu (sborník povídek Conan v bludišti zrcadel)
2000/07 – Tanči mezi vločkami (sborník povídek Drakobijci II)
2000/01 – Čas hrdinů (časopis Zlatý drak č.1-2/2000)
1999/06 – Zajatci kamene (časopis Dech Draka 6/99)
1999/06 – Stvořitel (sborník povídek Drakobijci I)

Více na www.pavelrencin.cz

Inspirující myšlenky...

Nikdo vlastně neví, kdo Chan Šan byl. Je tu pár starých pamětníků, kteří ho znávali. Říkají, že to byl chudý člověk, povahou blázen. Žil prý sám v horách zvaných Mrazivé hory, Chan-šan. Vypadal prý jako tulák. Jeho tělo i tvář byly zestárlé a vrásčité. Avšak v každičkém slově, které vypustil z úst, byl hluboký smysl a vyjádření nejjemnější podstaty věci, jen dokázal-li se kdo nad ním hlouběji zamyslet. Cokoli vyřkl, obsahovalo cit pro Tao, pro jeho veliká nejskrytější tajemství. Jeho čapka byla zrobena z březové kůry, jeho šaty byly rozedrané v cáry a na nohou měl dřeváky. Tak ti, kteří jsou nuceni tak činit, skrývají i stopu po sobě. Někdy nepochopitelný, někdy příjemný, vždy byl přirozeně šťastný sám ze sebe. Jak by ho však někdo, kdo sám není moudrý, mohl ocenit a pochopit?
Předmluva k Chan Šanovým básním od pana Lü Čchiou Jina