prazakova

Hana Pražáková (*13. 7. 1930, Turnov - †4.12. 2010, Brno)

překladatelka, spisovatelka

Vystudovala češtinu a ukrajinštinu na Karlově univerzitě v Praze, po studiích pracovala jako nakladatelská redaktorka a překladatelka, v letech 1972 - 90 byla redaktorkou literárně-dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně.

Překlady ukrajinštiny:
román Jurije Dolda-Mychajlyka Velká hra, 1960
román Olese Hončara Cyklón, 1975 a Jaro za řekou Moravou, 1975
knihu povídek Stepana Vasylčenka Olověný prstýnek
výbor pohádek, nazvaný O lesním carovi, 1973 
Vladko Volodymyr:Potomci Skytů, 1984

Překlad z ruštiny:
Pohádka o Jemeljanovi a bubnu Lva Nikolajeviče Tolstého
Ardamatskij Vasilij Ivanovič: Saturn zvolna pohasíná, 1965
Ardamatskij Vasili Ivanovič: Grant volá Moskvu, 1968

Ardamatskij Vasilij Ivanovič: Tajná operace doktora Axela, 1972 

Knihy pro děti a mládež:
Dárek pro Moniku, 1970 (v roce 2000 knihu již ve třetím vydání vydalo nakladatelství Hejkal)
Výsostné území, 1976
Karolínka, 1973
Výprava za parádou, 1978
Návrat z vánočních prázdnin, 1983
Letadlo a desetikoruna, 1986
Případ Petr, 1980
Pojedeme do rozhlasu, 1989
Výhra, 1984

Knihy pro dospělé:
Nadějí tu žijem, 2001
Dobrý den Brno, 2005

Inspirující myšlenky...

O čem se vlastně v knihách píše? Na tu otázku tak dostat odpověď, to by bylo! Ale na mou čest, v knihách se píše o ničem! O ničem, z čeho by ses mohl poučit nebo čemu jde věřit. Když to jsou romány, jednají o lidech, kteří nikdy nežili, o mátohách autorovy fantazie. A když to nejsou romány, je to ještě horší: jeden profesor nadává druhému idiotů, jeden filozof utápí druhého na lžíci vody. A všichni se motají sem, tam, ničí hvězdy a zhasínají slunce. Člověk nakonec neví, čí je.
Ray Bradbury, 451° Fahrenheita