pekny.jpg


Tomáš Pěkný  (*8. 5. 1943, Praha - †17. 11. 2013, Praha)

spisovatel, publicista, překladatel

Vystudoval FFUK v Praze, nejdříve pracoval jako novinář a redaktor, po roce 1970 řada zaměstnání od zahradnického pomocníka, sanitáře, nočního hlídače…
Publikoval verše v časopise Univerzita Karlova (1963), povídky v LN, Sešitech, Hostu do domu, MF, My aj.
Nyní šéfredaktorem Roš Chodeš.

Ocenění:
Premio Grafico – Bologna 1992 s J. Kovaříkem za knihu Havrane z kamene

Bibliografie:
Neplačte láskou (antologie z českých básníků s P. Šrutem), 1971
Fáfa náhradníkem a menší prózy, 1973
Ze soboty na neděli, 1974
Colletka a pes, 1975
Jak princeznička Alžběta hledala ženicha, 1982 (pod jménem Jiří Tichý)
Havrane z kamene, 1990
Historie Židů v Čechách a na Moravě, 1993
Coletka a pes, 2000

Editorská práce pro nakladatelství Sefer – J. Langer: Devět bran, T. Vrba: Utekl jsem z Osvětimi, R. Bondy: Jakob Edelstein aj.

Doufáme, že autor zveřejní další tvorbu, kterou vydal pod jinými jmény.

Inspirující myšlenky...

Nikoli pro nic za nic starodávní moudří lidé zobrazovali a vyličovali Štěstěnu jako bytost slepou, nemající vůbec zraků. Vždyť zahrnuje svými poklady stále jen lidi špatné a nehodné, nikdy si nevybírá nikoho ze smrtelníků se soudnou rozvahou, naopak, pobývá nejraději u těch, kterým by se musela zdaleka vyhnout, kdyby viděla; a co je nadevše horší, daří nás rozličnými, ba přímo opačnými pověstmi, takže se člověk špatný pyšní pověstí dobrého muže a naopak, muže zcela bezúhonného stíhá pověst škodlivá.
Apuleius, Zlatý osel