petiska150.jpg

Eduard Petiška (*14. 5. 1924, Praha - †6. 6. 1987, Mariánské Lázně)

Básník, prozaik a překladatel

Vystudoval FF UK v Praze – srovnávací literatura a germanistika
Psal pro dospělé i pro děti. Jeho tvorba pro děti překročila hranice naší republiky a znají ji děti v mnoha zemích. Například jeho Staré řecké báje a pověsti byly přeloženy do sedmi jazyků a jsou již léta povinnou četbou ve Francii. Japonské děti zase znají již v několika vydáních tituly Bylo jednou loutkové divadlo nebo Kam se schoval nůž, O jabloňce a samozřejmě Jak krtek ke kalhotkám přišel.

Bibliografie (jen výběr prvních vydání bez odborných titulů, pořádaných titulů a překladů):

Oči vzlétajícího času, 1946
Pražské orchestry, 1947
Alenka jde spát, 1947
Sedm mamlasů, 1948
Slunce, 1949
Jede traktor, jede, 1949
O jabloňce, 1954
O dětech a zvířátkách, 1955
Jak se Martínek ztratil, 1956
Okamžiky, 1957
Kam se schoval nůž, 1957
Staré řecké báje a pověsti, 1958
Pohádkový dědeček, 1958
Děvčata a řeka, 1959
Jak krtek ke kalhotkám přišel, 1959
Birlibán, 1959
Sedmikráska, 1960
Než uzrají muži, 1960
Mezi dvěma řekami, 1960
Pomerančové šaty, 1962
Čekám na tebe, 1962
Birlibán jde do školy, 1962
O nejbohatším vrabci na světě (angl.), 1964
Na prázdná místa, 1964
Hotel pro cizince, 1964
Soudce Knorr, 1967
Príbehy, na které svietilo slnce, 1966
Ovidiova rodina, 1968
Golem a jiné židovské pověsti a pohádky, 1970
Příběhy tisíce a jedné noci, 1971
Prométheova paměť, 1971
Martínkovy pohádky, 1971
Martínkova čítanka, 1971
Čtení o hradech, 1971
Louskáček, 1971
Svatební noci, 1972
Stříbrné dobrodružství, 1973
Nejlepší život, 1973
Už si čtu pohádky, 1974
Písně pro tebe, 1974
Štěstí, noc a hvězdy, 1974
Byl jednou jeden krtek, 1974
Půjdeme si pro pohádku, 1975
Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek, 1977
Helenka a princezna, 1977
Večeře s milionáři a jiné události, 1979
Svět plný lásky, 1979
Bylo jednou jedno loutkové divadlo, 1980
Průvodce mladého muže manželstvím, 1981
Pohyb květin a jiné radosti a potíže, 1981
Alenčina čítanka, 1982
Velká cesta k malým dětem, 1984
O motýlu, který zpíval, 1984
Míšovo tajemství, 1984
Anička malířka, 1985
Olin a lišky, 1986
Třicet manželek, 1987
Anička a básnička, 1987
Vůně hvězd, 1989
Podzimní deník, 1989
Srdce, ve kterém bydlím, 1990
Neviditelná Zuzanka, 1993
Anička a flétnička, 1995
Dobrodružství malých cestovatelů, 2003

Inspirující myšlenky...

Cílem Těch nahoře je zůstat, kde jsou. Cílem Těch uprostřed je vyměnit si místo s Těmi nahoře. Cílem Těch dole, pokud mají nějaký cíl – je totiž trvalou charakteristiko u Těch dole, že jsou příliš zkrušeni dřinou, než aby si častěji uvědomovali cokoli mimo svůj každodenní život – je zrušit všechny rozdíly a vytvořit společnost, v níž si budou všichni lidé rovni. A tak se v průběhu dějin znova a znova odehrává boj, který je ve svých hlavních obrysech stále stejný. Po dlouhá období se zdá, že Ti nahoře jsou bezpečně u moci, ale dříve či později pokaždé přijde chvíle, kdy buď ztratí víru v sebe nebo schopnost účinně vládnout, nebo obojí. Potom je svrhnou Ti uprostřed, kteří získají Ty dole na svou stranu předstíráním, že bojují za svobodu a spravedlnost. Jakmile Ti uprostřed dosáhnou svého cíle, uvrhnou Ty dole nazpět do dřívějšího postavení otroků a sami se stanou Těmi nahoře. Od jedné ze zbývajících skupin se okamžitě odtrhne nová skupina Těch uprostřed a boj začíná nanovo. Z těch tří skupin se jen Těm dole nikdy ani dočasně nepodaří dosáhnout svého cíle.
Orwell, 1984