orten150

Jiří Orten
(vl. jm. Jiří Ohrenstein (*30. 8. 1919, Kutná Hora – †1. 9. 1941, Praha)

básník

Jiří Orten byl mladý, zoufalý muž, byl však také talentovaný básník, který zanechal po sobě nevelké dílo, jenž oslovuje mladé lidi svou vroucnosti a pravdivostí dodnes. Psal především básně, pokoušel se však i o prózu a dramata a sporadicky uveřejňoval recenze a literárněvědné úvahy.
V letech 1938-41 pracoval pravidelně na svých vynikajících denících - knihách: Modrá, Žíhaná a Červená, kam psal své postřehy, básně i výpisky z četby.
Zemřel v den svých 22. narozenin po úmyslném sražení německou sanitkou an Palackého náměstí.
Na památku Jiřího Ortena se od roku 1993 koná v Kutné Hoře festival Ortenova Kutná Hora. S ním je spojená i stejnojmenná literární soutěž pro mladé autory poezie do 22 let.

Bibliografie:

Čítanka jaro – 1939.
Cesta k mrazu – 1940
Jeremiášův pláč – 1941
Ohnice – 1941

Posmrtně:
Elegie – 1946
Deníky Jiřího Ortena – 1958 / Modrá kniha, Žíhaná kniha a Červená kniha
Eta, Eta, žlutí ptáci – 1966


Inspirující myšlenky...

Lidstvo zcela evidentně spěje k úpadku: Šílený kolotoč výroby se netočí pro spotřebu, ale pro další výrobu. Tzv. konzumní společnost ve své podstatě nemá čas nic konzumovat. Jejím skutečným, byť skrytým cílem není spotřeba, ale výroba. Proto je potřeba najít v sobě vůli k rozbití onoho začarovaného kruhu a dopustit se suverénního, svobodného činu. Vymanit se ze sociální determinovanosti, která není ničím jiným než dovedně kamuflovaným otroctvím: otroctvím, které ovšem stejnou měrou postihuje bankéře i nádeníka. Je to otroctví práce, ve smyslu užitečné činnosti. Neboť člověk se odcizil sám sobě, to znamená zvířeti, které v něm přebývá.
Georges Bataille, Svrchovanost