orten150

Jiří Orten (vl. jm. Jiří Ohrenstein (*30. 8. 1919, Kutná Hora – †1. 9. 1941, Praha)

básník

Jiří Orten byl mladý, zoufalý muž, byl však také talentovaný básník, který zanechal po sobě nevelké dílo, jenž oslovuje mladé lidi svou vroucnosti a pravdivostí dodnes. Psal především básně, pokoušel se však i o prózu a dramata a sporadicky uveřejňoval recenze a literárněvědné úvahy.
V letech 1938-41 pracoval pravidelně na svých vynikajících denících - knihách: Modrá, Žíhaná a Červená, kam psal své postřehy, básně i výpisky z četby.
Zemřel v den svých 22. narozenin po úmyslném sražení německou sanitkou an Palackého náměstí.
Na památku Jiřího Ortena se od roku 1993 koná v Kutné Hoře festival Ortenova Kutná Hora. S ním je spojená i stejnojmenná literární soutěž pro mladé autory poezie do 22 let.

Bibliografie:

Čítanka jaro - 1939
Cesta k mrazu - 1940
Jeremiášův pláč - 1941
Ohnice - 1941
Eta, Eta žlutí ptáci
Elegie - 1946
Deníky Jiřího Ortena - 1958

Inspirující myšlenky...

Skromnost je v podstatě společenská ctnost, svědčí o velikém vzdělání; je to sebezapření směrem ven, sebezapření, které proto, že vychází z veliké vnitřní hodnoty, je považováno za nejvyšší vlastnost člověka. A tak slyšíme, že dav chválí u nejznamenitějších lidí především skromnost, aniž se nějak zvlášť dává strhnout ostatními kvalitami. Skromnost je však vždycky spojena s licoměrností a je to jistý druh lichocení, které je tím účinnější, protože nevtíravě dělá druhému dobře, nemate jej v jeho blaženém sebecitu. Avšak všechno, co se nazývá dobrou společností, spočívá ve stále rostoucím popření sama sebe, takže societa se nakonec bude rovnat absolutní nule.
Johann Wolfgang Goethe