Image

Ivan Olbracht
/vl. jménem Kamil Zeman/ (*6. 1. 1882, Semily – †30. 12. 1952, Praha)

spisovatel

Pocházel ze starého selského rodu písmáků, jeho otec Antonín Zeman psal pod jménem Antal Stašek, matka za svobodna Kamila Schönfeldová byly rovněž velmi vzdělaná.

Vystudoval práva a filosofii na univerzitě v Praze, pak zaměstnán v redakci Dělnických listů a v Právu lidu. Ilegálně odjel v roce 1920 do Ruska, byl zakládající člen Komunistické strany v Čechách, vězněn. Jeho tvorbu také výrazně ovlivnil pobyt na Zakarpatsku. Dílo bylo mnohokrát ideologicky zneužíváno, ale dle pamětníků to byl velmi slušný člověk. Např. Anna Langerová vzpomínala, jak jí a Františkovi Langerovi velmi pomohl po návratu z emigrace aj.

1947 jmenován národním umělcem

Bibliografie (jen první vydání)

O zlých samotářích, 1913
Žalář nejtemnější, 1916
Podivné přátelství herce Jesenia, 1919
Obrazy ze soudového Ruska I – III, 1920
Básník a inženýr, 1921
Gaby Deslys, 1925
Deset veselých pohádek z Rakouska i republiky, 1927
Anna Proletářka, 1928
Zamřížované zrcadlo, 1930
Joska, Forko a Pavlína, 1931
Dvě básně a moták, 1931
 Země bez jména, 1932
Nikola Šuhaj loupežník, 1933
Hory a staletí, 1935
Golet v údolí, 1937
Bratr Žak, 1938
Biblické příběhy, 1939
Ze starých letopisů, 1940
Píseň písní ( přepsal z bible Kralické), 1940
Dobyvatel, 1947
Bejvávalo, 1948
O ševci Matoušovi a jeho přátelích, 1950

Jeho knížky vyšly ještě před 2. světovou válkou ve 13 jazycích


Inspirující myšlenky...

Člověk se stal soudcem. --- „Ještě slovo,“ zavolal na něho majestátní lev, „než vyneseš rozsudek! Podle jakého pravidla, člověče, chceš určit naši cenu?“ --- „Podle jakého pravidla? Bezpochyby,“ odpověděl člověk, „podle stupně, v jakém jste mi více nebo méně užiteční.“ --- „Znamenitě!“ odpověděl uražený lev. „Jak hluboko bych pak musil stát pod oslem! Ty nemůžeš být naším soudcem, člověče! Opusť shromáždění!“
Gotthold Ephraim Lessing, Bajky