novotny_150.jpg

J. A. /Josef Alois/ Novotný (*23. 3. 1918, Kročehlavy - †28. 9. 2005, Praha)

Scénárista, dramaturg, spisovatel, filmový a divadelní kritik, profesor loutkářství

Jeho studia srovnávací literatury u prof. Václava Černého na UK Praha přerušila válka, po válce se vrátil a na poč. roku 1948 byl vyloučen z politických důvodů. Díky spolužákovi J. Krejčíkovi se dostal již během války k filmu, nejdříve k dokumentárnímu, pak ke hranému i animovanému.
V 50.letech musel z Barrandova odejít po kritice jeho scénáře o vynálezci hromosvodu Prokopu Divišovi, který připravoval pro režiséra A.Radoka. Díky statečnosti režiséra E. Zemana mohl pracovat na scénáři Cesty do pravěku a na zapřenou spolupracoval s J. Trnkou na Bajajovi. Uchýlil se jako dramaturg do bratislavských filmových studií, později do divadla Spejbla a Hurvínka, pro nějž napsal i několik her.
V době částečného uvolnění v 60. letech napsal několik scénářů o krtkovi a o cvrčkovi. O své velké lásce loutce přenášel na loutkoherecké fakultě a loutkovému divadlu se věnoval celý život jako autor i jako přísný a milující kritik.
Napsal i řadu rozhlasových her a kritických studií o umění.

Filmografie:

Scénáře:
a)dlouhometrážní

Týden v tichém domě (1947)
O ševci Matoušovi (1948)
Svědomí (1949)
Cesta do pravěku (1955)
Vzorný kinematograf Jaroslava Haška (1955)
Práče (1960)
Na Žižkově válečném voze (1967)

B) animované
Bajaja (1950)
Faust
Hrnečku vař (1953)
Čert a Káča (1955)
Krtkova dobrodružství – seriál
O krtkovi a cvrčkovi – seriál

Bibliografie:
Ladova ilustrace, 1957
Josef Lada a kniha, 1957
Pohádka o červené slepičce, 1958
Augusta Oldřich: Krakonoš, 1959
Vlastimil Beneš – Obrazy, 1965
Vojta Sucharda – Český sochař, 1978
Schmoranz Zdeněk, Novotný J. A.: Začarovaný les, 1994
Posvícení v Hudlicích, 1994
Pan Johanes (A. Jirásek), 1994
Krtek ve městě, 1994
Barbaramáš a Medordes aneb Boj o nevěstu též Zavinšovaná princezna, 1994

Rozhlasové hry:
Tetka Fortuna
O korunu a lásku
Svoboda jménem Bolívar
Marseillesa z českého srdce



Inspirující myšlenky...

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat. Např.: Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.
František Koukolík, Jana Drtilová: Vzpoura deprivantů