nemcova150.jpg

Božena Němcová (*4. 2. 1820, Vídeň – †21. 1.1862, Praha)

spisovatelka

Mnohokrát chválená, stejně tak zatracovaná, vycházela a vychází stále v různých nových výborech nebo jednotlivých částech, její knížky byly přeloženy od Japonska, Čínu, Rusko, přes Evropu až po USA. Záznamy v Národní knihovně jsou nyní kolem č. 1335 různých vydání, a to nezahrnují knížky psané o její osobě.
Inspirovala básníky a zcela jistě patří mezi pilíře české literatury jako zakladatelka české prózy povídkové. 

V bibliografii uvádíme pouze (výběr) knížky, povídky, stati které vyšly za jejího života:

Obrazy z okolí domažlického, 1845-46
Selská svatba v okolí domažlickém, 1946
Dopisy z Lázní Františkových, 1846
Dlouhá noc, 1846-47
Domácí nemoc, 1846-47
Obrázek vesnický, 1846-7
Národní Báchorky a Powěsti, 1846-8, sv. 1 - III
Král. Hraniční město Brod v Lese, 1852
Baruška, 1853
Sestry, 1854
U Uher, 1854
Vzpomínky z cesty po Uhřích, 1854
Národní Báchorky a Powěsti, 1854-5, sv. 1V - VII
Rozárka, 1855
Pomněnka šlechetné duše, 1855
Karla, 1855
Babička, 1855
Čtyři doby, 1855
Kávová společnost, 1855
Divá Bára, 1856
Pohorská vesnice, 1856
V zámku a v podzámčí, 1856
Chudí lidé, 1856
Slovenské pohádky a Pověsti, 1857, sv I - III
Uherské město Darmoty, 1858
Dobrý člověk, 1858
Chyše po horami, 1858
Kraje a lesy ve Zvolensku, 1859
Obrazy ze života slovenského, 1859
Pan učitel 1860
Sebrané spisy B. Němcové, do sv VIII, 1863 v redakci Boženy Němcové, další už neviděla,                                  Vyšlo celkem XIV. sv. (1904-1920 péčí M. Gebauerové, J. Vlčka a V. Tille), později ještě doplnil M. Novotný a k Hikl
 

Inspirující myšlenky...

Zbraně neposkytnou bezpečí, vlády nebudou schopny pomoci, věda nenajde odpovědi. Ta bouře bude zuřit, až všechny květy kultury budou zašlapány a všechno lidské bude v obrovském chaosu srovnáno se zemí. Takové vidění jsem měl, když jméno Napoleon nebylo ještě známé; a takové vidění mám nyní a každou hodinu je zřetelnější. Můžete říci, že se mýlím? Věk temna, který má přijít, zakryje černým příkrovem celý svět; nebude úniku, nezbudou žádná útočiště, až na ta, která jsou tak skrytá, že je nelze najít, nebo tak skromná, že nestojí za povšimnutí. A Šangri-La smí doufat, že na ně budou platit oba tyto předpoklady.
J. Hilton, Ztracený obzor