machovec_milan


Milan Machovec
(*23.8. 1925, Praha - 15.1. 2003, Praha)

filosof, spisovatel

Vystudoval filosofii a klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1968 se habilitoval jako profesor. Mezi témata, jimiž se celý život zabýval, ale patřila i etika, etologie i ekologie. Vystupoval jako kritik patriarchální společnosti a byl zastáncem feminismu. V roce 1970 byl z politických důvodů ze školy propuštěn. Od poloviny 70. let přednášel na tzv. bytových univerzitách a současně se živil hrou na varhany v kostele.
V roce 1977 byl jedním z prvních signatářů Charty 77. V roce 1990 se vrátil na univerzitu. Napsal několik filosofických a biografických knih, které vyšly v patnácti světových jazycích.

Knihy:

Husovo učení a význam v dějinách českého národa (1953)
Utopie blouznivců a sektářů (s Markétou Machovcovou,1960)
František Palacký a česká filosofie (1961)
Novotomismus (1962)
Josef Dobrovský (2004)
Smysl lidského života (1965)
Svatý Augustin (1967)
Tomáš G. Masaryk (2000)
Ježíš pro moderního člověka (2003)
Problém tolerance v dějinách a perspektivě (1995)
Filosofie tváří v tvář zániku (2005)
Indoevropané v pravlasti (2000)
Achilleus (2000)
Smysl lidské existence (2002 a 2004)


Inspirující myšlenky...

Ti, kdož chtějí mít jen co největší počet přívrženců a potřebují tudíž mnoho lidí, podobají se bláznovi, který má velkou nádobu a v ní málo vína. A tak ji naplní až po okraj vodou, aby měl vína více. Ale tím nezíská víc vína, nýbrž si jen zkazí to dobré, které v nádobě měl. Nikdy nebudete moci tvrdit, že ti, kteří byli k nějakému vyznání donuceni, je také ze srdce vyznávají. Kdyby jim byla ponechána svoboda, řekli by: Věřím ze srdce, že jste nespravedliví tyrani a že je bezcenné to, k čemu jste mě donutili. Špatné víno se nestane lepším, když lidi přimějeme, aby je pili.
Stefan Zweig: Castelliův zápas s Kalvínem