kratochvil_m_150.jpg

Miloš Václav Kratochvíl (*6. 1. 1904, Vídeň – †9. 7. 1988, Praha)

spisovatel, archivář, dramaturg, scénárista, profesor
Vystudoval filozofickou fakultu UK, učil na FAMU, 1974 jmenován národním umělcem

Bibliografie (jen první vydání)

Bludná pouť, 1939
Osamělý rváč, 1941
Rokokový ostrov, 1942
Povídky lásky a smrti, 1943
Loď (hra), 1944
Král obléká halenu, 1945
Hovory o umění, 1946
Pět milostných a jedna, 1946
Rokoková smrt, 1947
O tobě, Praho, 1948
Pochodeň, 1950
Mistr Jan, 1951
Jan Žižka, 1952
Jan Hus, 1952
Jan Želivský, 1953
Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela, 1955
Veronika, 1956
Husitská kronika, 1956
Památné bitvy našich dějin, 1958
Báje a pověsti z Čech, 1959
Českou minulostí, 1961
Objevitelé a dobyvatelé, 1962
Komediant, 1962
Napoleon z Černého ostrova, 1966
Rytíři černé vlajky, 1969
Dobrá kočka, která nemlsá, 1970
Malé dějiny válek, 1971
Matyášův meč, 1971
Čas hvězd a mandragor, 1972
Lásky královské, 1973
Evropa tančila valčík, 1974
J. A. Komenský, 1975
Život Jana Ámose, 1979
Cesty slova, 1979
Jak psát hry pro film a televizi, 1981
Putování Jana Ámose, 1982
Panoptikum zašlých časů, 1986
Malé dějiny válek, 1997

Inspirující myšlenky...

Jsou lidé, kteří jsou vězni svého postavení. Neexistují kladní nebo záporní. Je jen špatně udělaná společnost, která ve výsledku upřednostňuje darebáky. Myslím, že dnes je velmi těžké najít hodně bohaté lidi, kteří by nebyli podvodníky. Odsouzení části obyvatelstva musí předcházet reforma společnosti. Jsem fascinován tím, že žijeme v době, kdy jsme přítomni krachu komunismu a kapitalismu současně. Kapitalismus vypadá zdravě, není to ale pravda. Vede ke katastrofě. Komunismus také směřoval ke katastrofě, i když jiné. Je tedy nevyhnutelné a naléhavé, abychom si našli jinou formu společnosti. Jakou, to nevím. Nejsem věštec, ale cítím to. Myslím, že důvod, proč veřejnost odpovídá na naše výzvy s tak velkým zápalem je to, co lidé zmateně cítí: že mají dost této společenské formy s jejími politickýmistranami, které se mezi sebou perou, ale všechny dělají totéž a všechny lžou. Lidé toho nutně musí mít dost.
Jacques-Yves Cousteau /1910 – 1997)