koukolik frantisek

František Koukolík (*22.11. 1941, Praha)

neuropatolog, spisovatel a publicista

Popularizátor vědy, jehož eseje a úvahy zasahují se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu. Vydal okolo padesáti časopiseckých vědeckých publikací a řadu monografií o vztahu poškození mozku a duševních funkcí. Kromě přednášek přispívá do vysílání v rozhlase (Meteor, Leonardo) a do televize (např. seriál Mozek a jeho duše, Vysílá Britanica, Hádala se duše s tělem, „Jádro“), i do časopisů či novin.

Knihy:

František Koukolík, Jana Drtilová: Odlišné dítě. Vyšehrad, Praha 1994
František Koukolík: Fyziologický základ chování člověka ve vazbách na trvale udržitelný vývoj a uchování vztahů člověk - příroda : (současnost a alternativy vývoje), Praha, Český ekologický ústav, 1994
František Koukolík: Housata a svatý Augustin, Praha, Vyšehrad 1994,
František Koukolík: Lenochod a vesmír: o hvězdách, atomech, životě a vědcích, Praha, Vyšehrad 1995
František Koukolík (ilustroval Vladimír Renčín): Mozek a jeho duše, Praha, Makropulos 1995
František Koukolík: Vybrané přednášky o vztahu mozku a chování, Praha, Karolinum 1995
František Koukolík, Jana Drtilová (editor Lubomír Houdek, fotografie Lubomír Kotek): Vzpoura deprivantů: o špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci, Praha, Makropulos 1996,
František Koukolík: Mravenec a vesmír, Praha, Vyšehrad 1997
František Koukolík, (ilustrace Miroslav Barták): Kniha o Evě a Adamovi, Praha, Makropulos 1997
František Koukolík (ilustroval Vladimír Renčín): Mozek a jeho duše, 2. přeprac. vydaní, Praha, Makropulos 1997
František Koukolík: O vztahu lidského mozku a chování: strukturální a funkční podklady některých neuropsychiatrických chorob, Praha, Karolinum 1997
František Koukolík, Pavel Koubský : Šimpanz a vesmír, Praha, Vyšehrad 1998
František Koukolík, Roman Jirák: Alzheimerova nemoc a další demence, Praha, Grada 1998
František Koukolík, (ilustrace Miroslav Barták): O nemocech a lidech, Praha, Makropulos 1998
František Koukolík, Pavel Koubský: Sova a vesmír, Praha, Vyšehrad 1999
František Koukolík, Roman Jirák: Diagnostika a léčení syndromu demence, Praha, Grada 1999
František Koukolík: Machiaveliánská inteligence: eseje ze třetí kultury v roce 2000, Praha, Makropulos 1999
František Koukolík (ilustrace František Koukolík a Marie Tuláčková): Lidský mozek : funkční systémy, normy a poruchy, Praha, Portál 2000 (2. aktualizované a rozšířené vydání 2002)
František Koukolík, Jana Drtilová: Život s deprivanty I (Zlo na každý den), Praha, Galén 2001
František Koukolík, Jana Drtilová: Život s deprivanty II (Základy stupidologie), Praha, Galén 2002
František Koukolík: Josefu Švejkovi je 30 milionů let. Eseje ze třetí kultury. Praha, Galén 2002
František Koukolík: Já (O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování), Praha, Karolinum 2003
František Koukolík: Homo sapiens stupidus. Eseje ze třetí kultury. Praha, Galén 2003
Roman Jirák, František Koukolík: Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie, Praha, Galén 2004
Lucie Motlová, František Koukolík: Schizofrenie: neurobiologie, klinický obraz, terapie, Praha, Galén 2005
František Koukolík, Jana Drtilová: Vzpoura deprivantů. Nové vydání. Praha, Galén 2006
František Koukolík: Sociální mozek. Praha, Karolinum 2006
Lucie Motlová, František Koukolík: Citový mozek. Praha, Galén 2007
František Koukolík: Proč se Dostojevskij mýlil? O vědomí, empatii, altruismu, lásce, zlu a religiozitě. Galén, Praha 2007
František Koukolík: Před úsvitem, po ránu : eseje o dětech a rodičích. Praha, Karolinum, 2008
František Koukolík: Jak si lidé hrají? Praha, Radioservis, 2009
Zdroj Wiki

Inspirující myšlenky...

Lidstvo zcela evidentně spěje k úpadku: Šílený kolotoč výroby se netočí pro spotřebu, ale pro další výrobu. Tzv. konzumní společnost ve své podstatě nemá čas nic konzumovat. Jejím skutečným, byť skrytým cílem není spotřeba, ale výroba. Proto je potřeba najít v sobě vůli k rozbití onoho začarovaného kruhu a dopustit se suverénního, svobodného činu. Vymanit se ze sociální determinovanosti, která není ničím jiným než dovedně kamuflovaným otroctvím: otroctvím, které ovšem stejnou měrou postihuje bankéře i nádeníka. Je to otroctví práce, ve smyslu užitečné činnosti. Neboť člověk se odcizil sám sobě, to znamená zvířeti, které v něm přebývá.
Georges Bataille, Svrchovanost