kolar_josef Josef Kolář (*21. 4. 1905, Louny - †12. 3. 1983, Praha)

spisovatel, publicista, autor rozhlasových pásem

Obecnou školu a reálku navštěvoval K. v Lounech (mat. 1924), přírodovědeckou fakultu UK v Praze (doktorát 1930). Poté byl botanickým oddělením Nár. muzea vyslán na několikaměsíční cestu do Jugoslávie. Po dvouleté vojenské prezenční službě v tomto studijním pobytu pokračoval. 1932 se oženil, jeho žena Božena K. (nar. 1907) byla později spoluautorkou některých jeho rozhlasových pořadů. Krátce učil v Horní Bečvě u Rožnova p. Radhoštěm, od září 1932 ve Frýdku. Zde začal spolupracovat s Čs. rozhlasem, především jako externí referent pro školní a mládežnické vysílání v Ostravě. 1936 - 37 byl profesorem v Těšíně, od 1937 v Ostravě, kde zároveň řídil v ostravském rozhlase vysílání pro mládež.

V září 1945 se stal redaktorem oddělení pro děti a mládež v Praze. 1948 řídil přímé vysílání z výstavy k 25. výročí založení rozhlasu MEVRO, potom se stal vedoucím vzdělávacího odboru rozhlasu. 1951 - 52 znovu působil jako středoškolský profesor, od 1952 vedl Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež, 1959 byl jmenován programovým náměstkem ústř. ředitele, 1962 uměleckým šéfem Čs. rozhlasu.

S rozhlasem spolupracoval i po svém odchodu do penze 1965. - V první polovině 60. let přednášel o rozhlasové problematice na Vysoké škole stranické a na novinářské fakultě v Praze. Spolupracoval i s Čs. televizí a Čs. státním filmem. Podle jeho knihy Z deníku kocoura Modroočka natočila H. Týrlová pětidílný loutkový film pro děti (1974 - 75)."
( Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. díl 2, sv. 2. K-L. 1. vyd. Praha : Academia, 1993. str. 782.)

Beletrie pro děti:

Bzunďa a Brunďa (1946)
Podivuhodná setkání (1955)
Nová podivuhodná setkání (1956)
Deník kocoura Modroočka (1963)

Inspirující myšlenky...

Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem. Přístup k moci by měl být proto zakázán těm, kteří jí milují, nejen proto že taková láska je duševní porucha, ale protože moudří lidé mluví jen když mají co říci. Ti lidé, kteří se narodili jako muži, ale žili špatně a neprospěšně, se ve svém převtělení vrátí na zem jako ženy.
Platón (427 – 347)