krestan150.jpg

Rudolf Křesťan (*14. 3. 1943, Praha)

Po ukončení Základní školy navštěvoval Gymnázium v Karlových Varech.Když složil maturitní zkoušky,přihlásil se ke studiu na Novinářské fakultě University Karlovy v Praze. I tuto školu zvládl úspěšně. Od roku 1964 přispíval svými krátkými fejetony do časopisu Mladý Svět,kde pracoval až do roku 1993.

Rudolf Křesťan píše většinou fejetony, kterými se také nejvíce proslavil. V nich se zabývá úplně obyčejnými věcmi, které ho zrovna napadnou. Klade si otázky, které nám můžou připadat až malicherné. Ale autor se nad nimi díky své fantazii dokáže dobře zamýšlet. Uplatňuje při tom mnoho zajímavých postřehů a vtipné nadsázky.Jeho pohled na věci kolem nás je nezvyklý, ale i přesto jeho význam snadno chápeme.
Autorův jazyk je dobře srozumitelný. Pan Křesťan často používá různá přirovnání a překvapující slovní spojení a obraty. Pohrává si také s významy slov. To vše dohromady dává jeho knihám humorný ráz.

Bibliografie:
Kos a kosinus (pracoval s karikaturistou Vladimírem Renčínem, vydáno v roce 1969)
Budeš v novinách (spolupráce se žurnalistou Františkem Gelem, vydáno v roce 1976)
Myš v 11. patře (sbírka 100 fejetonů ze 70.let, vydáno v roce 1980)
Slepičí krok ( sbírka 111 fejetonů z let 1979 - 1984,vydáno v roce 1986)
Kočky v patách (sbírka 122 fejetonů z let 1984 - 1989,vydáno v roce 1991)

Poslední tři knihy tvoří Křesťanův projekt 333 křepelek, v němž je soustředěna část jeho fejetonů. Všechny tři knihy ilustroval Křesťanův kolega výtvarník Vladimír Nagaj (*1949)
Co láká poškoláka
Jak se do lesa volá
Kachna v bazénu (ilustrace Křesťanova manželka)

Rudolf Křesťan napsal přes 1000 fejetonů.
Na naši otázku, které jeho dílo se mu nejvíce líbí, autor odpověděl,že všechna svá díla považuje za jednu nedokončenou knihu.

Inspirující myšlenky...

Moderní filosofové tvrdí, že se jim nelíbí věčný trest na onom světě. Můžou být spokojeni. Stvořili věčný trest už zde, na tomto světě. Škvařit se navěky v pekle je samo o sobě dost zlé, ale octnout se v pekle na mírném ohni a ještě muset uznat, že teplota je snesitelná – to je přímo nesnesitelné. Všechno běží den po dni dál, pokud se zabýváme věcmi. Všechno se naopak prudce zarazí, jakmile přejdeme k lidem. Žádné subtilní duchovní zlo nemůže být založeno na faktu, že se lidé pořád vytahují svými nectnostmi – nesnesitelnými se stávají, až teprve když se začnou vytahovat svými ctnostmi. Moderní svět je špatný, protože je civilizovaný.
Gilbert Keith Chesterton (1874 – 1936)