kamenicek jan

Jan Kameníček (15. března 1955 v Praze)

scénárista, spisovatel

Spisovatel Jan Kameníček původně vystudoval Střední průmyslovou školu stavební. Posléze však také na Pražské konzervatoři absolvoval obor violoncello, což určilo Kameníčkovo další směřování. Po absolutoriu na konzervatoři Jan Kameníček nastoupil do Československého rozhlasu. Už za rok se ale pro široký tvůrčí potenciál osamostatnil. Od roku 1980 tak Jan Kameníček až doposud působí ve svobodném povolání.
Více: https://jankamenicek.cz

Bibliografie
Zdánlivé zbytečnosti (2013)
Ikarovy monology (2012)
In the house (2011)
Daidalova zoufalství (2009)
Du kannst mein angesicht nicht schauen (2009)
Nie bedziesz mogl ogladac mojego oblicza (2009)
Vacant (2005)
Mezi spánkem (2004)
Daidalova zoufalství (2003)
Dům (2001)
Rekviem za kantora Bacha (2000)
Konvikt (2000)
En ten tý ny (1995)
Vznik románu v sonátové formě (1992)
Dům (1990)
Rekviem za kantora Bacha (1988)

 

Inspirující myšlenky...

Dokumentární film o himálajském sádhuovi jsem už kdysi viděl. Včera jsem ho zhlédl znovu, ale že by mi to něco dalo, to říct nemohu. Příroda tam nahoře ve velehorách je pěkná, cožpak o to, tu samotu bych bral taky, ale ty kecy kolem toho, to je děs! Jako by to bez toho nesmyslného prázdného tlachání a bez těch směšných rituálů a úkonů nešlo. S lidmi, a to i s těmi nejduchovnějšími, je ta potíž, že neustále moc mluví, a tudíž lžou. Stále ty dokolečka omílané vyprázdněné, nicneříkající slova bez obsahu, slova jako „Bůh“, „láska“, „mír“, „nenásilí“, „nesobeckost“, „soucit“, „lidstvo“... Vyšinutou mysl prostě nepředěláš. Z toho je vidět, jak jsou si všechna náboženství, všichni lidé podobní. Bohužel. Ale buddhisté alespoň považují zvířata za své bratry a nepodřezávají je a nežerou.
Misantrop, Reinlebensborn