holub miroslav

Miroslav Holub  (*13.9. 1923, Plzeň – †14.7. 1998, Praha)

spisovatel, básník, vědec

Miroslav Holub, povoláním imunolog, patří k nejznámějším českým autorům ve světě, stejně jako třeba Kundera nebo Škvorecký. Holubovo dílo je přeloženo do čtyřiceti jazyků a opakovaně se vydává, vysílá v rozhlase.
Téma vědy se odráží jak v jeho poezii, tak v próze. Jeho vědecké zanícení mu dovolujeme nacházet obecně platné zákonitosti života a jednotu mezi myšlením a fyzičnem našeho bytí. Téměř všechny jeho básně jsou psány nerýmovaným volným veršem.

Sbírky
Denní služba, Praha, Čs. spisovatel 1958, poezie všedního dne
Achilles a želva, Praha, Mladá fronta, 1960
Slabikář, Praha, Čs. spisovatel 1961, 1964
Jdi a otevři dveře, Praha, Mladá fronta 1961
Zcela nesoustavná zoologie, Praha, Mladá fronta 1963
Anamnéza (výbor z básní), Praha, Mladá fronta 1964
Tak zvané srdce, Praha, Mladá fronta 1963
Kam teče krev, Praha, Čs. spisovatel 1963
Ačkoliv, Praha, Čs. spisovatel 1969
Beton, Praha, Mladá fronta 1970
Události, Praha, VŠUP 1971
Naopak, Praha, Mladá Fronta 1982
Interferon čili o divadle, Praha, Mladá fronta 1986
Sagitální řez (výbor z básní), Praha, Odeon 1988
Syndrom mizející plíce, Praha, Mladá fronta 1990
Ono se letělo (básně, básně v próze, povídky), Plzeň, NAVA 1994

Próza
Anděl na kolečkách, Praha, Čs. spisovatel 1963, 1964, 1965, 1967
Tři kroky po zemi, Praha, Naše vojsko 1963
Žít v New Yorku, Praha, Melantrich 1969
Poe čili údolí neklidu, Praha, Čs. spisovatel 1971
K principu rolničky, Praha Melantrich 1987
Maxwellův démon čili o tvořivosti, Praha, Čs. spisovatel 1989
Nepatrně, Praha, Čs. spisovatel 1989
Skrytá zášť věků, Praha, Avicenum 1990
O příčinách porušení a zkázy těl lidských, Praha, Pražská imaginace 1992
Aladinova lampa, Praha, Baronet 1996

Inspirující myšlenky...

Když roku 1937 vydávali konzervativní katolíci Klíč k dobré literatuře aneb Seznam knih, knížek a knížeček výborně, dobře neb snažně udělaných téměř obecně žádoucích, užitečných a přístupných myslím čtenářů zdravých, jadrných a nepříliš odborných jako vzor pro lidi katolické, křesťanské a opravdové, z celého Čapkova díla byl zařazen, tedy samozvanými cenzory nebyl zakázán, pouze Zahradníkův rok s mírně pohrdlivou poznámkou, že „před touto knihou Karla Čapka není třeba varovat; patlání se zahrádkou je roztomilá věc“.
Richterová, Sylvie: Eseje o české literatuře