halas frantisek biografie

František Halas (*3. 10. 1901, Brno – †27. 10. 1949, Praha)

básník

Jeho básně jsou prosté ve vyjadřování, ale přesto objevné, plné experiemntů. Tematicky jsou hodně sociální, reagující na události ve společnosti. Z toho důvodů byl za éry socialismu velmi propagován. Jeho intimní lyrika je plná něhy a pochopení, později i života jako takového, jež směřuje nezadržitelně ke smrti. Velmi oblíbená je poezie určená dětem, která i v dnešní době oslovuje širokou veřejnost.

Básnické sbírky:
Sepie (1927)
Kohout plaší smrt (1930)
Tvář (1931)
Hořec (1933)
Dělnice (1934)
Staré ženy (1935)
Dokořán (1936)
Torzo naděje (1938)
Naše paní Božena Němcová (1940)
Ladění (1942)
Já se tam vrátím (1947)
V řadě (1948)


Inspirující myšlenky...

A tak se kruh pomalu uzavírá. Cítím, že jsem jednoznačně určen, to všechno je úplné zoufalství. Čím dál se mi zdá, jakobych patřil k něčemu, co již není pravda. Ten zvláštní optimismus, víra v umění, a tím i v etiku jako by se pomalu vytrácela. Všichni chtějí jen žít. Víc nic. Přestávám si z mnoha lidmi rozumět. Smysl se vytrácí. Jde jen o holou existenci. Všichni jako by jen hledali záchranu v banalitě. A jsou šťastni. Nemají ani čas si uvědomit, co se děje. Je to fofr. Všichni tu zem jenom pohnojíme. Snad takové doby již byly, ale bráním se tomu, že by to snad byl zákon. Padá na mě hrůza. Zdá se mi, že zase přicházím k sobě. Přece jenom ta příroda je podivuhodná.
Karel Malich, 2.4.1971