haj_felix150.jpg

Felix Háj (*27. 5. 1887, Mníšek pod Brdy - †25. 7. 1934, Mníšek pod Brdy)

F. Háj nebo též Felix Háj byl literální pseudonym spisovatelky Marie Wagnerové, roz. Černé (27. května 1887, Mníšek pod Brdy – 25. července 1934, tamtéž) píšící zejména idylické romány a románové cykly pro mládež.

Pocházela z rodiny ředitele mníšecké obecné školy, vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích. Po maturitě se vrátila do Mníšku, kde se provdala a působila jako varhanice a učitelka hudby. Její muž byl odveden na vojnu, po jeho návratu se rozvádějí. Po rozvodu až do smrti pracovala jako hospodyně na faře.

Vedla místní ženský pěvecký sbor, pořádala besídky a hudební akademie, byla i dlouholetou funkcionářkou Sokola. V roce 1927 se stala členkou 'Družiny literární a umělecké'.

Dílo
Hlavní dílo autorky představuje sedmidílný cyklus o Káji Maříkovi (později nastaven o další díly), kterým proslavila své rodné městečko (byť je v knize přejmenovala na Lážov) a pětidílný cyklus o řídících Márince.

Hlavními postavami cyklu Školák Kája Mařík jsou fiktivní postavy dvou dětí, Kája Mařík a Zdena Rédlová. Sedmidílný cyklus je provází od narození až k dospělosti a svatbě, další připsané knihy pak se buďto vracejí k jejich dětství nebo pojednávají o jejich potomcích. Cyklus je určen především mládeži, čtou ho však i dospělí. Pro své moralistní a prokatolické vyznění bylo toto dílo za komunistické totality zakázané, což jen přispělo k jeho větší oblíbenosti (zejména mezi dospělými). Nové souborné vydání, které vyšlo na počátku 90. let bylo rychle rozebráno, později se dokonce objevilo fiktivní pokračování Kájovi vnuci, které mapuje další osudy Kájových vnuků, tvrdí, že postavy z cyklu Kája Mařík jsou skutečné, a je doplněna kuchařkou, která obsahuje recepty na jídla zmiňovaná v knihách o Kájovi.

Přehled děl
Pozdě, 1924
K. Dariš, 1926
Školák Kája Mařík, 1926–31 (7 dílů)
Lásky světlo a vášně stín, 1927
Blanka zahradníkova, 1928
Než láska zavolá, 1928
Pohádky, 1928
Přišel život, 1928
Řídících Márinka, 1928-31 (5 dílů)
Maryčka, 1929
Hanička Šeborová, 1930
Kája Mařík v pohádce, 1932
Kájovy děti, 1932
Kájovy nejmilejší pohádky, 1932
Kájovy prázdniny, 1932
Kájova dobrodružství od posvícení do jara, 1934
Kájovo mládí, 1934
Až potom…, 1934
Kájovy radosti a trampoty, 1934
Příhody Káji Maříka, 1939
První a druhá pohádka paní řídící. Vánice, 1944
Za písničkou. Staník má spalničky. Nejkrásnější hromnička, 1944

převzato z Wikipedie, otevřené encyklopedie


Inspirující myšlenky...

Ja Bartolomej Boleráz bol som človekom azda slabým,azda i zbabelým, ale ja Boleráz, človek, robím si nárok, aby ľudia, moji súčasníci, po všetkých omyloch, po všetkom trápení, po všetkom márnom hryzovisku predsa len boli múdrejší a ľudskejší. Áno, opäť ľudskejší. O trošičku menej krutí. Kto si kladie za povinnosť hovoriť a hovoriť, prázdnymi slovami rozvirovať povetrie, nech si vraví. Ale vy, ľudia moji, nedajte sa mýliť: Pravdou našej spoločnosti nemôže byť to, čo zabíja, čo nás štve a dusí, čo nás vháňa do osamenia a blázincov, nech si ju vykladajú, ako chcú, vykladačis prideleným mozgom. Pravda je, môže byť iba to, v súhlases čím rastie a rozvíja sa naša ľudská prirodzenosť, z čoho rastú a rozvíjajú sa kmene, i malé, i najmenšie národy. To je pre mňa pravda našich čias. Za ňou som túžil celý svoj život. Za ňu, v jej mene prihlásil som sa o slovo, hoci až po smrti a neskoro.
Dominik Tatarka, Démon súhlasu