goldflam150.jpg

Arnošt Goldflam (*22. 9. 1946, Brno)

Píšící režisér a režírující dramatik
Nedostudoval medicínu, pracoval jako dělník, úředník, byl členem recesistické „brněnské bohémy“ soustředěné kolem osobnosti Jana Nováka, věnoval se i výtvarnému umění. V letech 1972–1976 absolvoval obor činoherní režie na JAMU v Brně. V první polovině 70. let vystupoval jako herec v divadle Husa na provázku a v několika dalších souborech. V roce 1977 přijal angažmá herce a režiséra v tehdy prostějovském Hanáckém divadle.

V současné době působí v divadlech po celé České republice, píše divadelní hry, vyučuje na JAMU, má vlastní pořad v České televizi a příležitostně hraje ve filmu. Goldflam je autorem více než čtyřiceti her a dramatizací.

Dramatické texty Arnošta Goldflama se pohybují na hraně melancholického porozumění a komiky, se sentimentem a ironií autor zaznamenává pinožení zdánlivě obyčejného, chybujícího a pochybujícího člověka na pozadí historických zvratů i v banálních situacích.

Knížky pro děti
Tatínek není k zahození (Nakladatelství Andrej Šťastný, 2004)
Tatínek 002 (Nakladatelství Andrej Šťastný, 2006)

Standa a dům hrůzy (Nakladatelství Andrej Šťastný, 2008) 

Bibliografie
Návrat ztraceného syna, Písek, Několik historek ze života Bédi Jelínka, Oči bludných hvězd (Větrné mlýny, 1996)
Agatománie, Biletářka, Červená knihovna, Jeden den, Jedna noc aneb Sen (Větrné mlýny, 1998)
Die Probe, Das blaue Gesicht, Aus dem Leben von Fritzchen Hirschl (Theaterstücke) (Větrné mlýny, 1999)
Muž bez vlastností (Větrné mlýny, 2002)
Modrá tvář, Komplikátor, Smlouva, Sladký Theresienstadt, Já je někdo jiný (Větrné mlýny, 2003)
Pořád o jednom a jiné (povídky) (Sefer, 2003)
Ředitelská lóže (Větrné mlýny, 2003)
Osudy a jejich pán (a jiné povídky) (Větrné mlýny, 2004)
Dámská šatna (Sefer, 2005)
Arnošt Goldflam: Několik historek ze života AG. Rozhovor s Petrem Štědroněm a Jiřím Trávníčkem (Host, 2006)
Doma u Hitlerů (Větrné mlýny, 2007)
Ženy a panenky (Větrné mlýny, 2009)
Písek a jiné kousky (Větrné mlýny, 2010)
Blbá Veruna (Větrné mlýny, 2010)
Pohádky o nepotřebných věcech a lidech (2014)
3x Agátka Kulhánková (Andrej Šťastný, 2016)

Zdroj www.czlit.cz.

Inspirující myšlenky...

Skromnost je v podstatě společenská ctnost, svědčí o velikém vzdělání; je to sebezapření směrem ven, sebezapření, které proto, že vychází z veliké vnitřní hodnoty, je považováno za nejvyšší vlastnost člověka. A tak slyšíme, že dav chválí u nejznamenitějších lidí především skromnost, aniž se nějak zvlášť dává strhnout ostatními kvalitami. Skromnost je však vždycky spojena s licoměrností a je to jistý druh lichocení, které je tím účinnější, protože nevtíravě dělá druhému dobře, nemate jej v jeho blaženém sebecitu. Avšak všechno, co se nazývá dobrou společností, spočívá ve stále rostoucím popření sama sebe, takže societa se nakonec bude rovnat absolutní nule.
Johann Wolfgang Goethe