capek chod matej

Karel Matěj Čapek-Chod (*21. 2. 1860, Domažlice - †3. 11.1927, Praha)

spisovatel, novinář

Karel Matěj Čapek – Chod, vlastním jménem Karel Matěj Čapek. Maturoval v roce 1879, studia práv ale nedokončil a věnoval se po celý svůj život novinařině. Nejdříve v Olomouci a od roku 1888 v Praze. Pracoval v redakcích Našince, Hlasu národa, Národní politiky a od roku 1900 v redakci Národních listů. Po příchodu Karla Čapka do této redakce začal Karel Matěj Čapek pro rozlišení užívat druhé jméno „Chod“. Věnoval se také výtvarné a divadelní kritice.

Romány, povídky, novely
Povídky – 1892
V třetím dvoře – 1895
Nedělní povídky – 1897
Patero novel – 1904
Kašpar Lén mstitel – 1908
Nové patero – 1910
Patero třetí – 1912
In articulo mortis – 1915
Siláci a slaboši – 1916
Turbína – 1916
Antonín Vondrejc – 1917–18
Ad hoc! – 1919
Romaneto – 1920
Tři chodské grotesky – 1920
Pohádka – 1920
Jindrové – 1921
Vilém Rozkoč – 1923

Dramata
Begův Samokres – 1911
Slunovrat – 1913
Výhry a prohry – 1915
Básníkova nevěsta - 1926


Inspirující myšlenky...

Nejradši jsem sám, to mne nikdo neruší. Neboť všichni se vracejí stále k témuž tématu, jak se jim vede špatně a jak se jim vede dobře, tomu se to líbí, onomu se to nelíbí, a brzy zas jsou u věcí, které tvoří jejich život. Dříve jsem jistě právě tak žil, ale teď nenacházím v sobě nic společného s těmito věcmi... Mnohdy sedím s některým z nich v hospodské zahrádce a pokouším se jim vysvětlit, že v tom je už vlastně všecko: moci tak tiše sedět. Přirozeně, že tomu rozumějí, přiznávají to, shledávají to taky, ale jen slovy, jen slovy, to je to, cítí to, ale stále jenom napolo. Jiný jejich život lpí na jiných věcech, jsou tak rozděleni, nikdo to ne cítí celým svým životem; ani já sám neumím dobře říci, co myslím.
Erich Maria Remarque (1898 – 1970), Na západní frontě klid