binar

 

Ivan Binar (*25. 6. 1942, Boskovice)

Po maturitě na jedenáctiletce v Opavě pracoval krátce jako pomocník na pitevně veterinárního výzkumného ústavu. Poté byl s obtížemi přijat na Pedagogický institut v Ostravě, kde absolvoval v roce 1963 v oborech český jazyk, dějepis a výtvarná výchova.

Po vojně učil devět měsíců na devítiletce v Dolním Benešově, odkud odešel, dva měsíce byl korektorem v tiskárně, pak tři roky pedagogickým pracovníkem v ostravském Domě pionýrů a mládeže. V letech 1968 až 1971 byl redaktorem měsíčníku Tramp.

V únoru 1971 zatčen a obviněn podle paragrafu 100 1/c - tedy z pobuřování, z nepřátelství k socialistickému společenskému zřízení, jehož se měl dopustit tím, že účinkoval v muzikálu Syn pluku P. Podhrázkého, J. Fraise a E. Schiffauera v ostravském divadelním klubu Waterloo, že uveřejnil povídku Mùj bratr Kain a že napsal divadelní hru O hostu a rybě, čímž vyjádřil svùj postoj k bratrské pomoci armád Varšavské smlouvy. V procesu s deseti obžalovanými (kauza Podhrázký a spol.) byl městským soudem v Ostravě v roce 1972 odsouzen ke dvanácti měsícùm nepodmíněně. Trest si odpykal dílem v ostravské vazbě, zbytek v Plzni na Borech.

Mezi vazbou a výkonem trestu a po propuštění pracoval jako závozník u n. p. Bytostav, pak jako strojník v elektrárně Vítězný únor.

V roce 1977, po podepsání Charty 77, se i s rodinou po nátlaku StB vystěhoval do Vídně. Zde pracoval jako restaurátor porcelánu a tlumočník. V roce 1983 byl zaměstnán rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa a odstěhoval se do Mnichova. Spolu s rádiem poté přešel v roce 1994 i do Prahy.

První publikovanou prózou byla mikropovídka Sny v láhvi v Mladém světě (1962), pak písňové texty pro ostravské Divadélko pod okapem v Repertoáru malé scény, povídky v Červeném květu, v brněnském Kurýru, v Sešitech pro mladou literaturu, pohádky v pořadu Hajaja pražského rozhlasu.

Bibliografie

Knížka o tom, jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá (Profil, 1969)
Kdo, co je pan Gabriel? (edice Petlice,  1974; torontské nakladatelství 68 Publishers, 1978; německy v nakladatelství Ullstein, 1985).
Rekonstrukce (Expedice,  1977; německy v nakladatelství Ullstein, 1985)
Kytovna umění  (Obrys, 1988; Západočeské nakladatelství, 1991; německy v nakladatelství Paul Zsolnay, 1997)
Den, kdy slétly vlaštovky (spolu s díly E. Kantůrkové a K. Pecky v publikaci Tři prózy z trezoru ve vydání Evropského kulturního klubu, 1990; Mladá fronta, 2006)
Jeníkova práce (Nakladatelství Hynek, 1996)
S kouzelníkem do světa (Albatros, 1997)
Ohrada (Mladá fronta, 1997)
Sedm kapitol ze života Václava Netušila aneb S kolem kolem světa (Nakladatelství Hynek, 2000)
Kilo jablek pro krále (Mladá fronta, 2003)
Egonek na útěku (Host, 2004)
Den, kdy slétly vlaštovky (MF, 2006) 
Bibiana píská na prsty (Meander, 2009)
Králík Fiala (Česká televize, 2011)
Jen šmouha na nebi (Torst, 2013)

Zdroj https://ivan.binar.cz

Inspirující myšlenky...

Obecné školy mají být i v tomto ohledu prvním průkopníkem myšlenky, že kdo dovede trýznit zvířata, že stejně může se zachovat vůči člověku. V této výchově děje se však pravý opak. V obecných, měšťanských i nižších středních školách jsou žáci nabádáni ku zakládání sbírek hmyzu, aniž ve většině případů bylo by poukazováno na ono trápení ubohých brouků a motýlů, kteří zaživa napíchnuti jsouce na špendlík, pozvolna hynou. Viděl jsem již kolikrát v okolí Prahy na výletech, jak tato nadějná mládež chytá vše, co se hýbe a co leze. Od hmyzu přechází se pak k menším zvířatům a mládež dělá si, nikým nevyzvána, pravou sbírku zkomolených myší, žab a ptáků. Po sklizni viděti lze na polích v okolí Prahy sta hochů, kteří vymýšlejí si všemožné zábavy s chycenými myškami. Točí jimi, uvázanými za ocásek na niti, po celou dobu, dokavad osudný los na jinou nepadne. Nechci ani mluviti o anatomických pokusech, ať s myškami, či se žabami; vše to budí jistě v každém myslícím člověku odpor.
Jaroslav Hašek: Odstraňte bolest!