stukavec libor

Štukavec Libor
(*2.11. 1930, Bystřice pod Hostýnem - †30. 5. 2000)

Vysokoškolský pedagog, nordista, překladatel ze švédštiny a norštiny.

Roku 1968 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně (Masarykovy univerzity) v Brně, kde od 1969 působil jako pedagog. Věnoval se švédskému jazyku a literatuře. Překládal v širokém záběru ze švédštiny a norštiny - klasickou a soudobou prózu (K. Holt, P. Lagerkvist, P. O. Sundman, A. Strindberg) i poezii (švédská renesanční lyrika). Úspěšný byl jako překladatel dětské literatury (knihy T. Janssonové).

Překlady z maďarštiny
Vörösmarty, Mihály: Až se nachýlí noc (VB, Praha, Odeon 1986, + Richard Pražák [jazyková spolupráce], [Libor Štukavec přebásnil])

Překlady z norštiny
Holt, Kåre: Kdo dřív (Kappløpet; Praha, Odeon 1980)

Překlady ze švédštiny
Jansson, Tove: Bláznivé léto (Farlig midsommar; dětská literatura, Praha, Albatros 1994)
Jansson, Tove: Cesta za tatínkem (Småtrollen och den stora översvämningen; dětská literatura, Praha, Albatros 1999)
Jansson, Tove: Čarodějův klobouk (Trollkarlens hatt; dětská literatura, Praha, Albatros 1984; Praha, Albatros 1996)
Jansson, Tove: Čarovná zima (Trollvinter; dětská literatura, Praha, Albatros 1977, Praha, Albatros 1990; Praha, Albatros 1996)
Jansson, Tove: Kometa (Kometen kommer; dětská literatura, Praha, Albatros 1995)
Jansson, Tove: Neviditelné dítě a jiné příběhy (Det osynliga barnet; dětská literatura, Praha, Albatros 1997)
Jansson /Janssonová/, Tove: Pozdě v listopadu (Sent i november; dětská literatura, Praha, Albatros 1997)
Jansson, Tove: Tatínek a moře (Pappan och havet; dětská literatura, Praha, Albatros 1998)
Jansson, Tove: Tatínek píše paměti (Mominpappans memoarer; dětská literatura, Praha, Albatros 1985; Praha, Albatros 1995)
Lagerkvist, Pär: Sibyla (Sibyllan; N, in: Čtyři příběhy o daleké pouti, Praha, Odeon 1983)

 

 

Inspirující myšlenky...

Politická karikatura se samozřejmě objevuje i po roce 1989: tentokráte už nejen jako kritika předchozího, ale také jako reflexe stávajícího. Humoristický časopis Dikobraz se po dobu své existence přizpůsoboval dobovému ovzduší. Byl založen v červenci 1945 jako nezávislé periodikum a v období po roce 1948 jej zcela ovládla komunistická strana. Levicové zaměření časopisu bylo však citelné již v počátcích. V období po srpnu 1968 můžeme vnímat nesouhlas redakce s okupací Československa, avšak v následujícím období, během normalizace, má časopis blízko k většinovému proudu a ke kritice kapitalistického nepřítele. Po událostech v listopadu 1989 zaplavuje vlna optimismu také redakci Dikobrazu, jehož poslední číslo vyšlo bohužel již 14. března 1990.