dekune iku

Iku Dekune (*28. 1. 1969, Tokio)

ilustrátorka

V roce 1992 absolvovala na Musashino Art University v Tokiu katedru olejové malby, obor grafika.
Ve své umělecké činnosti se věnuje zejména ilustraci dětské knihy. V Japonsku ilustrovala řadu knih. Jako první ji v 1996 vyšel knižně její vlastní pohádkový příběh „Vana“, v posledních letech to byly „Pán Jaro přichází“ od Noriko Ochi, „Dlouhá cesta Autouberryho“ od Haruki Amanuma, „Das Meerhäschen“ od bratří Grimmů (vše 2001), od Kaho Nashiki „Malíř“ (2002) a Krokodýl (2003) a „Paní Lucie“ od Hoko Takadono (2003). Svými ilustracemi se podílela na knižních přebalech mnoha románů.
Ve volné tvorbě se věnuje grafice a olejomalbě. Své práce vystavuje již několik let po celém Japonsku, pravidelně vystavuje v galerii Kobo v Tokiu. Vystavovala také v České republice se prezentovala výstavou v Galerii La Veinticuatro v Praze (2001) a v několika dalších městech.
V 1998 se zúčastnila Mezinárodního festivalu ilustrované knihy v Boloni, v 2004 vytvořila přebal katalogu Mezinárodního festivalu ilustrované knihy v Boloni a vystavovala zde jako hostující umělec. V 2003 obdržela hlavní cenu Grand Prix na Mezinárodním bienále ilustrací v Bratislavě. V 2006 oceňovala Nippon Ehon Taisho(nejlepsí kniha v Japonsku)
Od roku 2002 žije v Praze.

Erben K. J.: Živá voda, 2011
Hevier Daniel: Vánoční pošta, 2012
Bezděková Zdeňka: Říkali mi Leni, 2012
Kratochvíl Miloš: Zajatci stříbrného slunce, 2015
Vopěnka Martin: O duši a dívce, Pohádky z hor, 2016

dekune 2 erben

dekune 1

Inspirující myšlenky...

Zkoumáme minulé věky a útrpně usmíváme, ba posmíváme se božské té naivnosti, nemotornosti a neurvalosti svých praotců, aniž by nám napadlo, že věkové pozdější budou se rovněž tak posmívati nám... Jaká je příčina, že nevznikají v mozcích našeho věku podobné myšlenky jako v mozku Homerovu, Sofoklovu, Aeschylovu, Euripidovu, Aristofanovu, Shakespearovu, Cervantesovu, Danteovu, Miltonovu, Petrarcovu, Tassonovu, Calderonovu, Moliérovu, Voltairovu, Rousseauovu a jiných? Jeť snadněji cizím mozkem mysliti, cizí myšlenkou se honositi a oblažiti sebe i jiné, než vlastní myšlenku z mozku svého vykřesati. A přece žijeme ve věku – pokroku! V čemž se ale jeví tento pokrok?
Jakub Arbes (1840 – 1914), Mozek Newtonův