Image

Jan Zrzavý (*5. 11. 1890, Vadín-Okrouhlice u Havlíčkova Brodu - †12. 10. 1977, Praha)

maliř, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník

Zakládající člen skupiny Sursum, člen Spolku výtvarných umělců Mánes, Tvrdošíjných, Umělecké besedy, Sdružení českých umělců grafiků Hollar
Vystřídal několik výtvarných škol, podnikl studijní cesty do Itálie a Francie. Působil krátce jako profesor malby a malířské kompozice na pedagogické fakultě Palackého univerzity v Olomouci.

1966 národní umělec

Bibliografie (neúplná):

Zrzavý Jan: Jeníkovy pohádky, 1920
Sova Antonín: Básníkovo jaro, 1921
Sova Antonín: Naděje a bolesti, 1924
Mácha Karel Hynek: Máj, 1924, 1954
Erben Karel Jaromír: Kytice z pověstí národních, 1927
James Francis: Klára d´Elebense, 1928
Shakespeare William: Sonety, 1953
Dostojevskij Fjodor Michajlovič: Bílé noci, 1956
Zeyer Julius: Dům U tonoucí hvězdy, 1957
Zeyer Julius: Světla východu, 1958
Mácha Karel Hynek: Pouť krkonošská, 1959
Zeyer Julius: Olgerd Gejštor, 1959
Loti Pierre: Islandský rybář, 1959
Hugo Viktor: Dělníci moře, 1960
Gogol Nikolaj V.: Večery na Dikance, 1963
Bednář Jaroslav: Hvězdná tuláctví, 1965
Fikar Ladislav: Samotín, 1967
Zrzavý Jan: Jan Zrzavý vzpomíná na domov, dětství a mladá léta, 1971
Zrzavý Jan: Jan Zrzavý o sobě a o přátelích, 1974
Seifert Jaroslav: Světlem oděná, 1978

https://www.nm.cz/vystava-detail.php?f_id=121
https://www.ngprague.cz/10/99/vystavy-detail/jan-zrzavy---duverne-pribehy/
https://pesek.wz.cz/okrouhlice/indexz.htm

zrzavy450_2.jpg

zrzavy450_1.jpg

Inspirující myšlenky...

Touha zjistit přesně, jakou dobu potřebuje strom v lese, aby se přeměnil na noviny, podnítila jednoho majitele papírny v Harzu k zajímavému experimentu. V sedm hodin třicet pět minut dal v lese sousedícím s továrnou porazit tři stromy, u nich dal oloupat kůru a poté dopravit do celulózky. Přeměna tří kmenů na tekutou dřevěnou hmotu proběhla tak rychle, že už v devět třicet odjížděla z továrny první role tiskárenského papíru. Tu roli dopravil automobil neprodleně do tiskárny jednoho deníku vzdálené čtyři kilometry a už v jedenáct hodin se noviny prodávaly na ulici. Tudíž trvalo pouze tři hodiny a dvacet pět minut, než se čtenáři dozvídali nejnovější zprávy na materiálu pocházejícím ze stromů, na jejichž větvích ptáci ještě zrána pěli své písně.
Karl Kraus, Poslední dnové lidstva