skrivanek jaromir

Jaromír Skřivánek
(*10. 10. 1923, Praha - †4. 5. 2010, Praha)

malíř, grafik, básník, překladatel, ilustrátor

Absolvoval Uměleckoprůmyslovou a grafickou školu v Praze (1939-42) , v letech 1947-50 navštěvoval kursy hindštiny doc. V. Pořízky v Orientálním ústavu. Po válce pracoval jako malíř, grafik a propagační pracovník. Současně se věnoval malířské, literární, překladatelské a publikační činnosti. V jeho malířské tvorbě dominují orientální motivy, vycházející z inspirace přírodními scenériemi, kulturními památkami a duchovním dědictvím Indie.
V roce 1973 obdržel od vlády Indické republiky tříměsíční malířské stipendium do Indie, 1982 získal od Britské rady půlroční stipendium na West Surrey College of Art.

Měl čtyřicet pět samostatných malířských výstav doma i v zahraničí. Stálá výstava jeho obrazů je instalována v Galerii "Cesty ke světlu" v Praze 4 - Chodově a v Obřadní síni Obecního úřadu Prahy 9 v Čakovicích. V roce 1970 získal čestné uznání v umělecké soutěži Středočeské galerie za soubor obrazů z Indie.

Knihy:
Za krásami Indie, Orbis, Praha 1977, (oceněna jako Nejlepší kniha roku), 2. vyd., Albatros, Praha 1988
Strom života (vlastní náklad, 1991), Lyra pragensis, 1992
Kouzelný hadí kámen (pohádky z kraje pod Himálajem s autorovými ilustracemi], Knižní klub, Praha 1998.
Jak vyslovit miluji vlastní náklad 1998    
Londýn a řeka Temže  anglicko-česká sbírka básní, ONYX 1999,     
Život jako zázrak ONYX 2001  
Šlechtictví ducha  - hledání lidskosti a absolutna, ONYX 2003
Ve stínu Buddhova stromu, Knižní klub 2004  
Bludiště touhy (životní sbírka poezie)  ONYX 2005

Překlady:
Šrí Pataňdžali: Aforismy o józe. Metapoesie lidského ducha [s autorovými ilustracemi],
Unitaria, Praha 1993 [z angl.]
Pietro Tarallo: Asie - poklady Dálného východu, Slovart, 1998

Ilustrace:
Vladimír Miltner (přel.), Nala a Damajantí, Lyra pragensis, 1977
Vladimír Miltner: Mahábhárata, Albatros, 1988
Rudolf Janíček (přel.), Bhagavadgíta, Lyra pragensis, 1989
A. David-Neelová: Mipam, lama s paterou moudrostí, Odeon, 1990
Vladimír Miltner: Mahábhárata, Aventinum 1992 (též něm., franc. a angl. mutace);
Josef Kolmaš (přel.), Nangsa Öbum: Mystérium o životě a zmrtvýchvstání krásné paní Nangsy, Unitaria, 1993

skrivanek1

skrivanek2

 

 

Inspirující myšlenky...

Historický román není odborná příručka, ale na druhou stranu není možné současného hrdinu převléknout z džínů do brnění a myslet si, že tak se historický román píše. Lidé dříve jinak mysleli, měli jiné hodnoty, zkušenosti, existovala jiná struktura společnosti, a to vše se musí v příběhu odrazit. Proto se vždycky snažím o co nejdokonalejší kulisu, aby se čtenář prostřednictvím příběhu opravdu přenesl do středověku. Formální stránce psaní přikládám nesmírně veliký význam. Co se týká hrdinů, všechny příběhy spojuje postava vzdělaného a čestného rytíře Oldřicha z Chlumu, královského prokurátora a správce hradu Bezděz. Tahle postava je samozřejmě vymyšlená, neboť z poloviny 13. století, kdy se příběhy odehrávají, máme dochováno jen minimum pramenů, v nichž by se objevovala jména královských úředníků. Skutečné soudní protokoly se objevují až o dvě stovky let později. I když je samozřejmě jméno mého literárního hrdiny fiktivní, snažím se, aby vystupoval tak, jak by člověk v jeho postavení opravdu ve středověku jednal. Ale znovu opakuji, jde o román, nikoli o historickou studii. Pokud autor vytvoří literárního hrdinu a čtenáři ho přijmou, pak automaticky má vůči svým čtenářům určitou odpovědnost. Stejně jako je nemyslitelné, aby Vinetou lhal, tak ani můj Oldřich z Chlumu nemůže ustoupit zlu, nemůže utéct z boje a nemůže být nevěrný své manželce Ludmile. Historickou detektivku považuji tak trochu za pohádku pro dospělé. Základní atributy jsou totiž stejné. Dobro bojuje se zlem a nakonec zvítězí. V tom vidím velikou přednost beletrie, protože skutečná historie je někdy krutá a často i smutná, ale spisovatelé by měli dávat lidem radost a víru.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik