serych

Jaroslav Šerých (*27. 2. 1928, Havlíčkův Brod - †23. 3. 2014, Praha)

malíř, grafik, ilustrátor

Narodil se 27. února 1928 v Havlíčkově Brodě. V letech 1946-1957 studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Jablonci nad Nisou. Vystudoval AVU v Praze u Vlastimila Rady, Vladimíra Pukla a Vladimíra Silovského.
Patřil k našim předním výtvarným umělcům své doby. Věnoval se malbě, volné grafice, knižní ilustraci a monumentální tvorbě . Podněty často nacházel v biblických textech a ve vnímání údělu člověka. Filozofii křesťanské víry, humanismu a obdiv vu k jevům přírody v Jaroslavu Serých prostupovala a modifikovala náklonnost ke klasické hudbě.

Za svoji tvorbu získal četná ocenění, dvakrát byl vyznamenán Cenou Masarykovy akademie umění, v roce 2008 převzal od prezidenta republiky Medaily za zásluhy.

Oceněni:
1970, 1976, 1979, 1981, 1984 - Nejkrásnější kniha ČSSR
1970 – cena Loisirs jeunes, Francie
1977 – Premio grafico, Bologna
1971 – cena MK ČSR
1972, 1984 – bienále Brno

Bibliografie:

Chesterton G. K.: Poprask s knihou, 1950
Bochořák Klement: Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané, 1958
Rolland Romain: Petr a Lucie, 1960
Baudelaire Charles: Květy zla, 1962
Linhartová Věra: Prostor k rozlišení, 1965
Bednář Karel: Labutí jezero, 1965
Diviš Ivan: Uzlové písmo, 1969
Brandstaetter Roman: Poražený Faust, 1969
Franková Hermína: Blázni mají propustky, 1969
Štroblová Jana: Nemalujte srdce na zeď, 1970
Li Čhao-wej: Dcera dračího krále, 1971
Černá Zlata-Novák Miroslav: Prodaný sen (japonské pohádky), 1973
Stingl Miloslav: Poslední ráj, 1978
Pavel Ota: Veliký vodní pták, 1980
Hrdličková Věnceslava: Kouzelná tykev, 1981
Hora Josef: Šetřte láskou, 1984
Craven Margaret: Slyšel jsem sovu zavolat své jméno, 1984
Holzknecht Václav: Cesta Bohuslava Martinů, 1984
Bunin Ivan Aleksejevič: Tvé jména je žena, 1985
Andrejev Leonid Nikolajevič: Velký Slam, 1987
Klindera Odolen: Sedmnáct zlatých princezen, 1987
Schneider Reinhold: Las Casas a Karel V., 1987
Grimmové: Pohádky, 1988
Reis Vladimír: Auf Märchenpfaden um die Welt, 1988
Daněk Václav: Gazely a kola, 1989
Orten Jiří: Elegie, 1989
Zeyer Julius: Zahrada mariánská, 1990
Holub Miroslav: Syndrom mizející ulice, 1990
Šiktanc Karel: Český orloj 1971-1973, 1990
Merth František Daniel: Zápisy z prodléní u kříže, 1991
Deml Jakub: Štědrý den, 1991
Mrtví jsou nenasytní, 1991
Orten Jiří: Červený obraz, 1991
Preisner Rio: Praha za času plujících ker, 1992
Slavík Ivan: Lux sanctorum, 1992
Palouš Radim: Adventní a postní zamyšlení, 1992
Orten Jiří: Mé město, 1994
Holan Vladimír: Noc s Ofélií, 1996
Holan Vladimír: Noc s Hamletem, 1999
Halas František: Doznání, 1999
Kälidäsa: Šest ročních dob, 2005
Colonna Vittoria: Sonety, 2005

Černá Zlata: Japonské pohádky, 2008

serych1.jpg


serych malba

Inspirující myšlenky...

Filmům zpravidla schází tajemství, tato nezbytná složka každého uměleckého díla. Scenáristé, režiséři i producenti dbají velmi pečlivě na to, aby neporušili náš klid, a proto okno filmového plátna, které vede do osvobozujícího světa poezie, nechávají zavřené. Raději nás nutí zamýšlet se nad náměty, jež by mohly tvořit pokračování našeho všedního života, opakují tisíckrát tutéž zápletku, nebo nám dávají zapomenout na těžké hodiny každodenní práce. A toto všechno samozřejmě s požehnáním navyklé morálky, vládní i mezinárodní cenzury – s naprosto dobrým vkusem a s kořením bílého humoru i s jinými prozaickými imperativy reality.
Luis Buňuel, Do posledního dechu