Image

Olga Ptáčková
(*23. 8. 1955, Staškov)

- malířka, grafička, ilustrátorka

Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Součka a Čepeláka. Je členkou Klubu ilustrátorů dětské knihy. Věnuje se malbě, grafice a ilustraci, zejména pro děti. Dlouhodobě spolupracuje s časopisy pro děti Sluníčko a Čtyřlístek a s nakladatelstvími Šulc a spol., Portál a Sid & Nero. Celkem ilustrovala asi čtyři desítky knih, samostatně vystavovala v Písku, Praze a v Římově, účastnila se řady kolektivních výstav doma i v zahraničí.

Ilustrace (výběr)

Christie, Agatha. Plavý kůň. Práce, 1984.
Badoučková, Jitka. Jarní úklid srdce. Československý spisovatel, 1985.
Sacharnov, Svjatoslav. Pohádky o lvech a plachetnicích. Lidové nakladatelství, 1985.
Šinov, Čavdar. Boj o řeku Slzičku. Albatros, 1988.
Středa, Ludvík. Čertův mlýn. Albatros, 1990.
Motlová, Milada. Co je to? Kruh, 1994.
Pourrat, Henri. Poklady z Auvergne. Hejkal, 1994.
Žáček, Jiří. Abeceda. Šulc a spol., 1998.
Provazníková, Věra. Padla Madla do říkadla. Sid a Nero, 1998.
Žáček, Jiří. Basta fidli trumpeta. Šulc a spol., 2001.
Žáček, Jiří. Hádanky a luštěniny. Šulc a spol., 2004.
Sklenářová, Dana. Křížovky, osmisměrky, doplňovačky. Blug, 2004.
Provazníková, Věra. Pošlem Anku pro hádanku. Knižní klub, 2004.
Sklenářová, Dana. Tajenky a doplňovačky 2. ročník. Blug, 2004.
Blumentrittová, Vlasta. Tvrdé a měkké slabiky. Blug, 2004.
Blumentrittová, Vlasta. Procvičujeme druhy slov. Blug, 2006.
Emmerlingová, Stanislava. Když dětem nejde čtení. Portál, 2007.

ptackova450_1.jpg

ptackova450_2.jpg

 


Myšlenky z knih

Dřívější zpupné přednosti, jimiž se lidské zvíře povyšovalo nad ostatní zvířata, už padají. Víme, že lidská bytost není jediná, která myslí, mluví nebo pracuje. Každý živočišný druh má svoje zvláštnosti, jimiž vyniká, a jiné mu chybí. Ale domnělé přednosti lidí jsou spíš náhražkami nějakých nedostatků. Zbývá zhodnotit, jestli vysoká rozumovost člověka není víc na škodu než k užitku. Podle ničivé úlohy, kterou lidstvo hraje v přírodní rovnováze, bychom mohli směle prohlásit, že lidská vysoká rozumovost je v podstatě chorobně přerostlá rozbujelost, cosi jako rakovina nebo šílenství. Než vysoce mravní a mrvní člověk začal zavádět řád, život se udržoval dokonale jistě a svobodně, když si každý dělal, co chtěl v tom chaosu anarchie.
Misantrop: Vegan - člověk, nebo zvíře?