lazanasky150.jpg

Vlastimil Lažanský (*22. 11. 1903, Senkov - †2. 3. 1977)

malíř, ilustrátor
Patřil mezi první ve výtvarné redakci SNDK, říkával, že není ze šlechtického rodu Lažanských, ale všichni mu přezdívali „hrabě“.  Graficky upravil stovky knížek pro děti.

Bibliografie: (jen ilustrace)

Tejčka Jaroslav: Příběhy štiky, 1947
Hipman Vladimír: Objevitelé hlubin, 1955
Lhotský Bohumil: Skleněné domovy, 1955
Kouzelný kámen, 1956
Capuana Luigi: Byl jednou jeden, 1959
Žabiňski Jan: Proč má slon chobot a ptáci peří, 1960
Sekora Ondřej: Ptáci krasavci, 1961
Říha Václav: Zlatý chléb a jiné pohádky, 1962
Šubrt Josef: Moře známé i neznáme, 1962
Vaněček Arnošt: Příběhy opice Jenovéfy, 1963
Erben Karel Jaromír: Zlatovláska, 1966

lazansky450.jpg

lazansky450_2.jpg

Inspirující myšlenky...

Na celé člověčenstvo padá cosi jako mrazivý stín hrůzy. Co jiného je ta frenetická poživačnost, ta neúkojná žízeň po zábavě a rozkoši, to orgiastické rozpoutání, které se zmocnilo dnešních lidí? To není jen ovoce nebývalého hmotného blahobytu, nýbrž zoufale přehlušovaná úzkost z rozvratu a zániku. Sem s poslední číší, než bude s námi konec! Jaká hanba, jaké třeštění! Chcete číst ohnivé mene tekel, napsané nad hodokvasem lidstva? Pohleďte na světelné nápisy, které po celé noci září na zdech hýřících a prostopášných měst!
Karel Čapek