konopiska150.jpg

Eliška Konopiská (*5. 1. 1948, Praha)

- malířka, grafička, typografka

Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesora Františka Muziky. Pracuje jako samostatná výtvarnice a to v nejrůznějších oborech: malba, kresba, grafika, malba na porcelán, sochařství, nástěnná textilie.

Ilustruje knihy pro děti i dospělé. Působí i jako grafička a typografka pro různá nakladatelství (Albatros, Knižní klub aj.). Graficky se podílela na úpravě mnoha knih.

Zúčastnila se řady výstav doma i v zahraničí a získala četná ocenění.

Výběr z bibliografie
Lindgren, Astrid. Mio, můj Mio (Albatros, 1996)
Diekmann, Miep. Jak se žení princové (Olympia, 2000)
Scheinpflugová, Olga. Tulákova hůl (Knižní klub, 2007)

tulakovahul400.jpg

Inspirující myšlenky...

Neumím rozlišit západní civilizaci od jiných. Nevím, v čem by měl být elementární rozdíl. Prožila jsem celý svůj život uprostřed Evropy, všechno ostatní znám jenom zprostředkovaně a povrchně. Můžu si namlouvat, že miluju přírodu, ale stejně vím, že je to zkrocená příroda. Příroda, kterou jsme si tak dlouho utvářeli k obrazu svému, až je z ní to, co je: mrzáček. Trochu ho litujeme, trochu se nám oškliví. Odvracíme oči od zrcadla, které nám nastavuje, ale pořád před tím zrcadlem stojíme. Není kam jinam jít. Konflikt s civilizací je na jiné úrovni vlastně konflikt s imperativem divočiny uvnitř sebe samého. Ten problém nemáme šanci vyřešit. Proto je dobré ponechat si aspoň sny. Ráda píšu příběhy s mladými protagonisty. Důvod je jednoduchý: dokud hrdinové nezestárnou, nejsou jejich sny ani ztroskotané, ani směšné. A navíc, mladí nectí předpisy a omezení. V tom cítím naději, protože nic jiného než neustálé překračování pochybných hranic nemůže s problémy světa hnout.
Iva Procházková, spisovatelka