jirincova150.jpg

Ludmila Jiřincová (*9. 5. 1912, Praha - †22. 1. 1994, Praha)

malířka, grafička, ilustrátorka
Studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha v Praze (1924-34), na keramické škole v Bechyni (1935) a u prof. T. F. Šimona na AVU v Praze (1939). Byla členkou Hollaru, SVU Mánes.
V Itálii obdržela hlavní cenu za kresleny film.Slóvce M v roce 1965 (režie J. Brdečka).

Další ocenění:
1960 Nejkrásnější kniha ČSSR
1964 diplom za nejlepší knižní přebal New York
1972 cena v Boloni
1982 zasloužilá umělkyně

Bibliografie: (jen výběr z cca 500 titulů)

Mácha Karel Hynek: Živý třpyt, 1944
Paráček Mirko: Závrať, 1945
Kytice, 1951
Hálek Vítězslav: Muzikantská Liduška, 1952
Režný Pavel: Villon očima Ludmily Jiřincové, 1955
Musset Alfred de: S láskou nejsou žádné žerty. 1956
Bednář Kamil: Pramáteři!, 1956
Jirásek Václav: Naše jedovaté rostliny, 1957
Bednář Kamil: Pohádka o princezně Duši, 1957
Durych Jaroslav: Kouzelná lampa, 1958
Erben Karel Jaromír: Poklad, 1958
Mácha Karel Hynek: Márinka, 1959
Hesse Herman: Knulp, 1958
Jiřincová Ludmila: Květiny, 1960
Vojnovič Ivo: Dubrovnická trilogie, 1960
Aristofanés: Lysistrata, 1960
Fabre Jean H.: Šestinozí bohatýři, 1961
Villon Froncois: Portret van Francois, 1961
Bednář Kamil: Chopin v Mariánských Lázních, 1962
Xanrof Leon: Het Winterkoninkje, 1963
Verzilin Nikolaj M.: Ve stopách Robinsonových, 1963
Tilschová A. Marie: Černá dáma, 1964
Woolf Virginia: K Majáku, 1965
Bednář Kamil: Swan Lake, 1968
Aischylos: Prométheus, 1969
Akinari Ueda: Vyprávění za měsíce a deště, 1971
Boušek Karel: Ploty, 1971
Malované kvítí, 1971
Bednář Kamil: Vybrané verše z let 1937 – 1971
Desnos Robert: Zpěvobajky a květomluva, 1971
Bart Ilja: Zrcadlení, 1973
Bednář Kamil: Cyrano z Bergeracu, mistr kordu a slova, 1973
Boušek Karel: Zvony v lese, 1974
Bednář Kamil: Zahrada přítelkyně, 1976
Noha Jan: Každý má někoho, 1976
Mrštík Vilém: Pohádka máje, 1979
Bednář Kamil: Sladká beznaděj, 1982
Pilař Jan: Růže pro Jana Nerudu, 1984
Seifert Jaroslav: Jaro sbohem, 1985
Pilař Jan: Divoké keře, 195
Urbánková Jarmila: Všecky moje krajiny, 1986
Seifert Jaroslav: Maminka, 1986
Villon Francois: Šibeničník, 1987
Pilař Jan: Dvojí křídla, 1988
Hlaváček Luboš: Ludmila Jiřincová, 1991

jirincova450_1.jpg


jirincova450_2.jpg


Inspirující myšlenky...

My lidé jsme hrozná zvířata. Znáte tu hloupou píseň Barbry Streisand „People who need people are the luckiest people in the world “. Zřejmě jsou myšleny kanibaly. Hrozná zvířata jsme my lidi a velmi zvláštní k tomu. Všechna ostatní zvířata se napadají a zabíjejí pro přežití. Jenom my to děláme kvůli potěšení. Tady já mám problém s darvinismem. Pokud evoluce a přirozený výběr mají jako cíl přežití, proč se nestáváme s lety moudřejší, ale jsme čím dál víc a víc nebezpeční?
Kurt Vonnegut