jelen oldrich

foto: Mona Martinů

Oldřich Jelen (*25. 2. 1961, Bělá pod Bezdězem)

Ilustrátor, grafik

Vyučil se knihařem. Soukromě začal studovat kresbu i malbu, mezitím přijímal příležitostná zaměstnání. V letech 1990 – 1993 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Poté z Akademie odešel, aby hledal uplatnění jako svobodný výtvarník. Již během studií se rozvinula jeho spolupráce s periodiky. Nejprve se jednalo o drobné tématické ilustrace, ale po poměrně krátké době dostal tvůrčí svobodu. V této době vznikaly jeho kresby pro Národní Listy, Mladý svět (ilustrace k Dopisům z lásky a nenávisti Michala Horáčka), Lettre internationale, Středoevropské noviny (příloha Lidových novin), Pátek (Magazín Lidových novin), Playboy, Penthouse, Kmit (časopis Centra nezávislé žurnalistiky, který se rozvíjel cele v jeho výtvarné režii), Transitions (mezinárodní magazín o proměnách v postkomunistických společnostech), časopis QUO, Hospodářské noviny. V roce 1998 začal ilustrovat pro nakladatelství Albatros. V témže roce získal cenu nakladatelství Albatros za ilustrace ke knize Josteina Gaardera „Haló, je tu někdo?“, v roce 1999 byl v Brně oceněn Zlatou stuhou za ilustrace ke knize J. Gaardera „Jako v zrcadle, jen v hádance“. Mezi jeho poslední práce patří ilustrace ke knihám Michala Horáčka „O české krvi otců vlasti“ a „Tajemství královny krav“. Oldřich Jelen nezvyklým způsobem mísí volnou a užitou tvorbu. Přestože podstatná část kreseb Oldřicha Jelena vzniká na základě konkrétního literárního podnětu, jeho obrázky přesahují výchozí text a vytvářejí i své vlastní světy a příběhy a vedou svůj samostatný a nezávislý život. Originální technikou – lavírovanou tužkovou kresbou vytváří v jemných lazurních vrstvách novou magickou realitu. Jeho kultivované výjevy vázané k tradici jsou zvláštní, meditativní, přesahující a skrytě filozofující. Mimořádně jemný drobnopis není překážkou k mnohdy velkolepým výjevům. V současné době se věnuje litografii, ve které zhodnocuje svoji dokonalou kresebnou techniku.

www: https://www.jeleni.net/

Knihy pro děti:

Vševědky, nakladatelství Stylape, 1994
Jostein Gaarder, "Haló, je tu někdo?" nakl. Albatros, 1998
Jostein Gaarder, "Jako v zrcadle, jen v hádance", nakl. Albatros, 1999

Bairbre Mc Carthy, "Příběhy skřítků Leprikónů", nakl. Albatros, 2001

Nejkrásnější pohádky o dracích, nakl. Albatros, 2002
Mario Giordano, "Tajemné pikle", nakl. Albatros, 2003
Enid Blytonová, "Lidičky z kouzelného stromu", nakl. Albatros, 2004

jelen 2

jelen 1

Inspirující myšlenky...

Chomský zmiňuje obrovské množství kapitálu, který je investovaný do reklamy a marketingu a „doma“ se užívá především k udržení konzumní společnosti. Před několika lety si „markeťáci“ uvědomili, že nezasahují velkou část společnosti. Protože nemá peníze - děti. A tak bylo vynaloženo spousta úsilí a přemýšlení jak vyvinout propagandu zamířenou na děti. Aby otravovali a škemrali u svých rodičů. Tahle disciplína aplikované psychologie, anglicky „nagging“ se nyní již vyučuje jako předmět na vysokých školách. Tady má Noam výborný vhled, že reklama podvrací trh. Neboť podle teorií ekonomie je trh založený na informovaných spotřebitelích, kteří dělají racionální rozhodnutí. Ale když se podíváme na televizní reklamy, jsou udělané tak, aby vytvořily neinformované spotřebitele dělající nerozumná rozhodnutí. To samé se děje ve volbách, které stojí na PR průmyslu (mluví o USA, analýza dalších států by byla velice zajímavá). Ten se rozhodně nesnaží vytvořit dobře informované voliče dělající rozumová rozhodnutí. Stejné techniky, které se používají k podlomení trhu, se používají k podlomení demokracie.
Noam Chomsky a Andre Vltchek, On western terrorism