behounek_jiri

Jiří Běhounek (*24. 11. 1929, Praha - †12. 7. 2005, Praha)

Malíř, grafik a ilustrátor.

Studoval na VŠUP v Praze u prof. F. Muziky. V letech 1953-1960 působil na téže škole jako asistent. Zúčastnil se mnoha výstav a přehlídek ilustrací a grafiky doma i v zahraničí a získal řadu cen a medailí (mj. v Lipsku roku 1982 stříbrnou medaili za knihu o Faustovi, na BIB Btatislava 1989 Zlaté jablko za knihu Židovské pohádky).

Ilustrační tvorba J. Běhounka je zaměřena převážně pro děti, ale najdeme v ní také díla klasické literatury určené dospělým ( Nasreddin, Tristan a Isolda, Sienkiewiczova Potopa). Z dětských knih jsou to především pohádky – staré i moderní, a to z různých koutů světa: čínské, japonské, arabské, židovské, ruské, španělské, anglické a další.Ve svých ilustracích často vytváří překvapivé bizarní kompozice plné fantazie a vše zpracovává s neobyčejným smyslem pro jemnost a detail.

S nakladatelstvím Albatros spolupracoval od poloviny šedesátých let a jeho jméno najdete v tirážích téměř čtyř desítek albatrosích titulů, např.
Brémští muzikanti,
Pohádky o skřítcích bratří Grimů,
Osm světel L. Pavláta,
Rabín a čarodějnice I. B. Singera,
Petr Pan J. M. Barrieho,
výbor Nejkrásnější pohádky o strašidlech,
Stíny strašidel K. Tumorové,
Posledního kousne pes H. Doskočilové,
Strašidla, duchové & spol. výběru autorů,
Golem E. Petišky.
Čaroděj ze země Oz od L. F. Bauma /Zlatá stuha/
Ocenění:

V roce 2004 mu byla udělena cena Albatrosu  za celoživotní práci s dětskou knihou.

behounek450_1.jpg 


Inspirující myšlenky...

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat. Např.: Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.
Koukolík